Recyklovan budova soudu. V Amsterdamu ji demontuj a pesunou 140 km

Jednalo se o specifick zadn ze strany vldy. Starou soudn budovu bylo v plnu zbourat a nov permanentn budova nebyla hotov. Zhruba tisc pracovnk bylo nutn nkam pesunout. eenm byla doasn soudn budova, kter zskala dokonce Amsterdamskou cenu za architekturu.

lo o cirkulrn stavbu, na kter se mimo jin podlel Menno Rubbens. Pro se soud nepesunul do njak ji existujc budovy, nevm, na to jsme nemli dn vliv, k architekt a editel nizozemskho projeknho, architektonickho a stavebnho ateliru cepezedprojects pro iDNES.cz

Ji pi navrhovn stavby vdli, e budova bude vyuvna pouhch pt let. A tomu se museli pizpsobit. Musela to bt stavba reprezentativn a velmi kvalitn, nesmla vypadat provizorn, vysvtluje Rubbens, kter m ve spolenosti na starosti prvn, tedy projekn fzi projekt.

Spolen se svm tmem navrhl budovu, kter me slouit dlouhodob k rznm elm, doasn fungovala jako soud. Nai konkurenti chtli postavit doasnou budovu soudu, kterou by bylo mon pozdji demontovat a vyut ji znovu. My jsme ale budovu dn konkrtn funkci neuzpsobovali, a i tak fungovala jako soud skvle, k.

Cirkulrn budovu si podle Rubbense lze pedstavit jako stavebnici, kterou je mon nkolikrt demontovat a smontovat. Nen podle nj nutn mt obavy, e by byla mn kvalitn ne jakkoliv jin stavba. Legislativa v tomto ohledu je velmi psn a je nutn ji dodrovat, vysvtluje Rubbens. A i kdy soudn budova nesla nzev doasn, mohla by na svm mst vydret stovky let.

Nen podle nj ani nijak vrazn dra ne jakkoliv jin budovy. V ppad soudu jsme museli nastavit takovou cenu, kter byla konkurenceschopn v rmci celho trhu. To, e se d pozdji demontovat, z n nedl automaticky dra budovu, upesuje.

Nov ivot

Budova se pesouv do msta Enschede, kter se nachz asi 140 kilometr od hlavnho msta. Zven bude tm toton jako doasn soudn budova. Demont soudn budovy v Amsterdamu stle probh, ale u se blme ke konci, k Rubbens.

V novm objektu ji nebude sdlit soud, nbr kancele. Nkter sti soudn budovy byly opravdu specifick a v nov budov v Enschede nenajdou vyuit. Jde napklad o 35 vzeskch cel, kter se nachzely v pzem, i o speciln kamerov systm, pibliuje.

I tak se pro novou budovu v Enschede vyuije 90 procent vekerho pvodnho materilu. Pokud se budova skuten postav jako stavebnice a pouvaj se sprvn nstroje, nedochz k dnmu pokozen jednotlivch st. Mon, e se rozbije jedno i dv okna, ale to se stv i u klasickch novostaveb. Vechny materily se vyuij znovu. To, co se nepouije v budov v Enschede, se prod, nebo vyuije jinde, k Rubbens.

Cirkulrn stavitelstv nen recyklace

Rubbens se se svm tmem vdy dr konceptu cirkularity. Upozoruje na to, e cirkulrn stavitelstv nelze zamovat s recyklac. Recyklace v 99 procentech pedstavuje optovn zpracovn materil, jene materil si nezachovv stejnou hodnotu. Vezme se napklad betonov trm, rozdrt se, nech se roztt a pouije se jako zklad pod vozovku, vysvtluje.

Cirkularita je o zachovn stejn hodnoty, dopluje Rubbens. Jednou ze zsad cirkularity je podle nj v samotnch zatcch pipravit budovu na ppadn budouc zmny. To znamen, e pokud vytvm urit projekt zamen napklad na bydlen, musm ji nyn pemlet, co se stane s budovou za padest let. Teba po takovm typu bydlen ji nebude poptvka, k Menno Rubbens.

Podobn je to i s kancelemi. Ji nyn bychom se mli zamlet nad tm, jak sloit bude v budoucnu promnit kancelskou budovu na laborato, nebo teba na knihovnu, a jak jsou mezi takovmi budovami hlavn rozdly, uvd.

Doasn soudn budova nen zdaleka prvnm Rubbensovm cirkulrnm projektem. Vyprojektoval napklad restauraci The Green House v Utrechtu. Stavba trvala ti msce a byla dokonena v roce 2018. Pavilon m stt na svm mst patnct let.

V esku zatm postavit budovu, nsledn ji rozebrat a pot ji opt postavit na jinm mst, nen mon. Brzdou je legislativa, kter s takovmto postupem nepot.

Pokud se znovu pouije stavebn materil, nen na nj dn zruka, poukazuje na jednu z pekek Simona Kalvoda, vkonn editelka esk rady pro etrn budovy.Maximem monho tak je, e materil ze stavby, napklad plastov okna, skon v tdnm odpadu.

Dle statistik Eurostatu se znovuvyuit materilu v esku dje jen ve zhruba osmi procentech, prmr v EU je 12 procent. V Nizozemsku se ale stavebn materil znovu vyuv a ve ticeti procentech.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts