Revize snen DPH je teba, k NERV. K niku novch sazeb je zdrenliv

V nedli esk televize s odvolnm na plny ministra financ Zbyka Stanjury uvedla, e se chystaj zmny v sazbch DPH. Nov by podle materilu, na kter se T odkazovala, mly bt sazby dv namsto souasnch t. Zkladn ve vi 21 procent a snen ve vi 14 procent.

Nsledn ale premir Petr Fiala i f resortu financ uvedli, e nejde o nvrh, na nm by v koalici panovala shoda, ale pouze o jeden z vpot, kter zpracoval resort financ.

O tom, co konkrtnho se s DPH stane, tak zatm vbec nen rozhodnuto. Ke zmnm v oblasti by ale podle orgnu, kter vld rad v ekonomickch otzkch, dojt mlo.

V NERV jsme nabdali k revizi snench sazeb DPH a zjednoduen systmu, take ano, debata o sazbch DPH dv smysl. Je ale teba reflektovat tern prohlen pana premira, kter jasn ekl, e o nvrzch se vede diskuse a e zveejnn sazby jsou jen pracovn nvrhy, take je pedasn k nim pistupovat jako k finlnm nvrhm, uvedl pro iDNES.cz ekonom a len NERV Ale Rod s tm, e s aktuln verz nvrhu lenov ekonomick rady jet nebyli seznmeni.

Po zjednoduen systmu vol i sm Stanjura, ve stedu to potvrdil bhem setkn s novini. Uvedl, e osobn by je pro redukci sazeb ze t na dv. Konkrtn sla, kter by si dovedl pedstavit, ale neuvedl.

V rmci debat ve veejnm prostoru se objevilo nkolik variant od rozpotov neutrln zmny a k t, kter by do rozpotu pinesla vy destky miliard korun, co by samozejm pro rozpoet bylo vznamn, doplnil Rod.

Hlavn nezvyovat

Podle dalho lena rady Libora Duka, by vlda rozhodn nemla pistoupit ke zven DPH. Rst by toti podntil inflaci. Je to nevhodn krok. Na makroekonomick rovni by to okamit zvilo inflaci o tm dva procentn body, uvedl Duek.

K tomu doplnil, e ppadn vy DPH by dopadla vce na chud domcnosti. Tyto jsou toti silnji zasaeny rstem cen energi i inflac obecn. Zkladn poloky, jako jsou potraviny, energie i vodn a ston, toti ve spotebitelskm koi nzkopjmovch domcnost zabraj vznamnou st.

Tak ekonom Filip Pertold v tto souvislosti upozornil, e zvyovn DPH v dob vysok inflace nen rozumn krok. Zrove zmnil, e ppadn vy nklady na bydlen by vstoupily do vpotu nroku na pspvek na bydlen a dalch dvek. Take bych rd vidl vpoet, kolik toto naven bude stt jinou kapsu sttnho rozpotu, ptal se ekonom skrze sociln s.

Rod na dotaz iDNES.cz, jak by diskutovan pklad zmn v DPH dopadl na nzkopjmov domcnosti, poznamenal, e nepm dan nejsou pilem sociln politiky sttu, k tomu m stt jin nstroje.

Podvejte se, co je v nim psmu

Debata o sazbch je podle Roda rozhodn namst. NERV toti u ve svch nvrzch volal po revizi snench psem DPH. Stt by se ml podle nj podvat na to, co je danno mn, a vyhodnotit, zda m ni da u konkrtn poloky smysl.

V prbhu doby byly postupn rzn kategorie zbo a slueb pesunuty do snench sazeb DPH, obvykle s clem ekonomick pomoci spotebitelm takovho zbo a slueb. Svou povahou se jedn o plon zvhodnn bez ohledu na ekonomickou situaci dotench, stoj v nvrhu rady. Jako pklad plonosti experti uvdj nzk DPH na potraviny i pro vy pjmov skupiny.

Podle rady se navc v minulosti ukzalo, e ni DPH se do cen zcela nepropsala. Pi snen DPH na nkter kategorie slueb sice krtkodob dolo ke zlevnn, nsledn ale byla znan st rozdlu promtnuta do mar dodavatelskho etzce, upozornil ve svm materilu NERV.

Z toho dvodu lenov rady navrhuj revizi vech poloek zaazench do snench kategori DPH a jejich peazen do zkladn sazby, nebo pesun z ni snen sazby do vy, pokud se nejedn o zcela jasn zdravotn a sociln poteby nebo zbo a sluby. Podle odhad by se vzhledem k celkovmu vbru z DPH mohlo dky zsadnj zmn doshnout vych vnos v du destek miliard.

Zruen superhrub mzdy byla chyba

Podle Duka by vlda mla uznat, e daov balek z prosince 2020, kter mimo jin zruil superhrubou mzdu, zhoril deficit veejnch financ o sto miliard a byl vnou ekonomickou chybou.

Jako nprava by mly bt upraveny sazby dan z pjm a socilnho a zdravotnho pojistnho, pauln da, vdajov pauly, slevy na dani a dal parametry tak, aby se zvily pjmy o destky miliard korun, snily se rozdly ve zdann zamstnanc a OSV, a zvila se daov progrese, uvedl dle Duek.

U dopad zruen superhrub mzdy se pozastavil tak Rod. Jako NERV jsme na tento fiskln prvek upozorovali. Je ale jasn, e s ohledem na strukturln deficit by si rozpoet s tmto opatenm nevystail a debata bude muset probhat i o dalch vdajovch a pjmovch polokch. J stle doufm, e pedevm o tch vdajovch, dodal.

Pedevm na vdaje by se rd zamil pi ozdravovn financ tak Stanjura. Osobn kladu mnohem vt draz na vdajovou stranu, sdlil ve stedu novinm.

Konen nvrhy na snen schodku sttnho rozpotu chce premir Fiala zveejnit jmnem vldy zhruba za msc.