Rozvojovým zemím hrozí vlna bankrotů. Ohrožený je i Egypt či Pákistán

Srí Lanka byla letos první zemí, která neuhradila splátky zahraničním věřitelům. Vysoké ceny potravin a pohonných hmot rozpoutaly na ostrově vlnu protestů a uvrhly stát do chaosu. V červnu se technický bankrot nevyhnul Rusku, které peníze mělo, nedokázalo je však kvůli sankcím držitelům svých dluhopisů poslat.

Teď se pozornost obrací k dalším zemím. Podle analýz agentury Bloomberg především k Salvadoru, Ghaně Egyptu a Pákistánu. Před riziky bankrotů už varovala například di hlavní ekonomka Mezinárodního měnového fondu Carmen Reinhartová.

„U zemí s nízkým HDP na obyvatele nejsou rizika předlužení a dluhových krizí vůbec hypotetická,“ řekla Reinhartová pro Bloomberg TV. „V podstatě už tu jsou,“ dodala.

Počet rozvojových zemí, u nichž investoři berou bankrot jako reálnou možnost, se podle agentury za posledních šest měsíců zdvojnásobil. Celkově jde o devatenáct zemí, v nichž úhrnem žije 900 milionů lidí.

A jak hospodářské krize opakovaně v posledních desetiletích ukázaly, finanční zhroucení jedné země může snadno spustit dominový efekt, který ke dnu stáhne celý region. Jedna z takových vln se přehnala Latinskou Amerikou v 80. letech minulého století.

Podle expertů je přitom současná situace té tehdejší v lecčems podobná. I nyní americký Fed zvýšením sazeb posílil kurs dolaru a zkomplikoval rozvojových zemím obsluhu jejich zahraničního dluhu.

Velké země jako Čína, Indie, Mexiko či Brazílie se mohou spolehnout na své devizové rezervy, upozorňuje Bloomberg. Menší země se ale snadno ocitnou ve velkých obtížích.

Hrozí sociální bouře

Růst cen potravin a pohonných hmot vede k nepokojům a třeba v Ghaně či Egyptě se ozývají hlasy, že spíše než na splácení dluhu by se peníze měly použít na pomoc domácímu obyvatelstvu.

Volání po zachování dostupnosti energií a potravin pro všechny bude navíc v těchto zemích dál nabývat na intenzitě, upozorňuje Anupam Damani, expertka na mezinárodní zadlužení investiční společnosti Nuveen

„Všechny tyhle věci budou ve druhé polovině roku hodně rezonovat. Z minulosti už víme, jakou sociální nestabilitu mohou způsobit vysoké ceny potravin a jakým politickým změnám mohou vést,“ dodává Damani.

Podle Samy Muaddiho, portfolio manažera investiční firmy T. Rowe Price, si rozvojové země zadělaly na potíže už během pandemie. Tehdy státní výdaje rostly a náklady na půjčky byly zároveň nízké. Teď když centrální banky celosvětově utahují šrouby, dluhy se prodražují a problémy rostou.

Centrální banky stojí před společným problémem, tedy jak pomocí vyšších sazeb přiškrtit inflaci a zároveň nezadusit křehké pocovidové oživení. To je ošidné zvlášť v zemích, kde předlužené vlády nemají moc prostoru pro kompenzace vysokých cen alespoň pro ty nejohroženější skupiny.

Například politické otřesy na Srí Lance vyvolaly výpadky elektřiny a obří inflace, která v červnu vyšplhala už přes 50 procent. Tento scénář se podle analytika Barclay Christiana Kellera může v druhé polovině roku opakovat i leckde jinde. „Populace, která trpí vysokými cenami potravin a výpadky v zásobování, může snadno rozpoutat politickou nestabilitu,“ uvedl.

Investiční manažeři se navíc začínají z ohrožených zemí stahovat. Červen byl podle institutu pro mezinárodní finance už čtvrtým měsícem v řadě, kdy z dluhopisů a akcií rozvojových ekonomik více peněz odplynulo, než do nich přiteklo.

„To může mít skutečně dlouhodobý dopad na to, jak o rozvojových trzích uvažujeme.“ řekl Bloombergu Gene Podkaminer, šéf analýz ve Franklin Templeton Investment Solutions. „První, co si musíme připomenout je, že tyto trhy jsou velmi kolísavé. Někdy to vypadalo, že na tento fakt už zapomínáme, ale teď lze tento fakt jen těžko přehlédnout.“

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts