Růst cen energií se nezastaví, vedle státní pomoci budou třeba úspory

„Co se týče dodavatelů, díváme se na to jako na práci navíc, protože to bude znamenat komplikace spojené s úpravou informačních a fakturačních systémů. Na druhé straně to podporujeme, protože jsme si jasně vědomi, že je v zájmu dodavatelů energií, aby se lidem ulevilo. Reálně hrozí, že významná část obyvatelstva by se mohla dostat do platební neschopnosti,“ komentuje to Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Úleva nejdřív v roce 2024

Ministerstvo průmyslu a obchodu si nechalo vypracovat analýzu toho, jak se domácnostem pravděpodobně zvýší cena elektřiny a plynu v jednotlivých kvartálech tohoto roku oproti říjnu roku 2021.

Z dokumentu, který má MF DNES k dispozici, vyplývá, že u elektřiny průměrně stoupnou náklady o 65 procent ve třetím čtvrtletí a o 86 procent ve čtvrtém. U zemního plynu je to o 47 procent ve třetím kvartále a o 59 procent ve čtvrtém kvartále oproti říjnu loňského roku.

Od odborníků nicméně zaznívá, že růst cen bude ještě vyšší. V plné míře se ale projeví zejména v roce 2023. Účty domácností za elektřinu a plyn se zřejmě až ztrojnásobí oproti roku 2021. Jak vyplývá z dlouhodobých kontraktů výrobců elektřiny na burze, úleva by měla přijít až v letech 2024 a 2025.

Zatímco velkoobchodní ceny elektřiny sjednávané na rok 2023 se totiž pohybují kolem 240 eur za megawatthodinu (MWh), ceny na rok 2024 klesají pod 200 eur za MWh a v roce 2025 se dostávají až k hodnotě 140 eur za MWh. Podle odborníků je nicméně už teď patrné, že na úroveň roku 2021 se ceny jen tak nevrátí. Kromě úsporného tarifu bylo jako opatření proti drahým energiím ve hře i odpuštění DPH na energie, které zavedla minulá vláda na podzim loňského roku.

Podle Jiřího Matouška ze společnosti Centropol je ale tarif lepší, protože na rozdíl od odpuštění DPH motivuje k úsporným opatřením.

„Očekávám od vlády, že nám pomůže s komunikací směrem k domácnostem a bude vysvětlovat, jaká možná úsporná opatření může domácnost realizovat, aby si snížila spotřebu,“ uvádí. Mezi opatření patří třeba vypínání spotřebičů, když se jede na dovolenou, snížení teploty vytápění a podobně.

Vývoj ceny energií v následujících měsících a letech bude hodně záviset na konfliktu na Ukrajině a také na tom, jak rychle bude Evropa schopná zbavovat se závislosti na ruském plynu. Právě od zemního plynu se totiž cena elektřiny nyní odvíjí. Ruský plynárenský gigant Gazprom v posledních dnech omezuje dodávky plynu do Evropy, přičemž to odůvodňuje tím, že čeká na zařízení, které si nechal opravovat v Kanadě. Plynovodem Nord Stream 1 proudí jen zhruba 40 procent jeho standardní kapacity.

Spotová cena elektřiny na burze kvůli tomu vzrostla zhruba o 78 procent v porovnání s daty ze začátku minulého týdne. „Vypadá to, že minimálně dva až tři roky může být situace velmi turbulentní. Vidina cen, na které jsme byli zvyklí, je bohužel pryč a jen tak se nevrátí,“ komentuje Michal Les, energetický analytik portálu Ušetřeno.cz.

Hrozba zastevní dodávek

Podle výkonného ředitele Mezinárodní agentury pro energii Fatiha Birola by se Evropa měla začít připravovat na nejčernější scénář, v němž Rusko vypne kohoutky zcela. „Čím více se blíží zima, tím jsou nám záměry Ruska jasnější,“ uvedl Birol v rozhovoru pro Financial Times.

„Domnívám se, že cílem je znemožnit Evropě plnění zásobníků a zvýšit vliv Ruska v zimních měsících,“ varuje Birol. Kvůli hrozbě vypnutí dodávek by podle něj měli evropští politici ponechat v provozu jaderné elektrárny. Znovuzprovoznění uhelných elektráren, k čemuž se nedávno uchýlilo Německo, je rovněž na místě, tvrdí Birol.

Vedle pomoci je ale podle ministra průmyslu Jozefa Síkely důležité i posilování energetické nezávislosti na Rusku. „Odpojení od plynu by mělo velmi vážné dopady pro české firmy i domácnosti. Proto se snažíme této hrozbě postavit a její řešení je pro nás prioritou,“ řekl Síkela.

Česko se podle něj soustředí na plnění plynových zásobníků, výsledkem je podle něj nejrychlejší růst zásob od roku 2015. V současnosti je v českých zásobnících 2,2 miliardy kubických metrů plynu, což je 66 procent celkové kapacity. „S touto zásobou bychom vydrželi do ledna příštího roku. Navíc jsme přijali opatření, která nám umožní prodloužit tu dobu, po níž bychom vydrželi, na celou topnou sezonu,“ dodal.

Stát se také snaží zbavovat ruského vlivu na jaderný průmysl a získal také podíl na kapacitě plovoucího terminálu na LNG v Nizozemsku.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts