Takumi Jamamoto poobědval netradičně. V Tokiu, kam se vydal na dovolenou, si zvolil podnik proslulý hmyzí kuchyní. Na talíři mu tak za chvíli přistálo cvrččí kari a sašimi z larvy nočního motýla bource morušového, které poté spláchl ciderem z obřích vodních brouků.
Šestadvacetiletý zaměstnanec korporátu z japonské prefektury Hjógo je jen jedním z mnoha, kterému zachutnala hmyzí strava, která z asijské kuchyně postupně proniká do jídelníčků po celém světě.
Jamamoto říká, že jako dítě běžně svačil kobylky podlévané sójovou omáčkou. Do dětských let se rozhodl vrátit i teď a hmyzí chod si dopřál v kavárně Take-Noko v hlavním městě.
„Baví mě, že si můžu vybrat z tolika možností,“ popisuje, zatímco sedí v útulném prostředí druhého patra a ze zdí po něm pokukují brouci, které visí na obrazech. Vedle nich jsou pak terária s mravenci nebo šváby. „A všechno chutná výborně. Zvlášť ten cider byl mimořádně osvěžující, skoro jako šťavnaté zelené jablko.“
Entomofagie, čili využití hmyzu jako potravy, se ve světě rozmohla poté, co OSN označilo hmyz jako udržitelný zdroj kvalitních bílkovin. Vedle toho má svůj velký podíl i dopad živočišného průmyslu na životní prostředí společně s problémy potravinové bezpečnosti v důsledku extrémního počasí a konfliktů.
Díky ekologičtějšímu a méně náročnému chovu má potenciál nakrmit lidstvo, jehož populace se má blížit deseti miliardám v roce 2050. Japonci tradičně zpracovávali kobylky nebo vosy spíše ve vnitrozemí, kde se ryby tolik nevyskytovaly. Manažerka kavárny Take-Noko popisuje, že se hmyzí potrava zvláště rozšířila v průběhu druhé světové války.
Chutnají jako chléb nebo oříšky
„V poslední době vidím posuny v chovu cvrčků a moučných červů, takže jejich použití jako ingredience je zase o kus snazší,“ dodala. Prodejci hmyzu připodobňují chuť moučných červů k celozrnnému chlebu nebo mravence k oříškům.
Spousta firem včetně národní pekárenské značky Pasco prodává pečivo nebo koláče vyrobené z cvrččí mouky. A třeba značka prodejních automatů na jídlo Nichirei v posledním roce do hmyzího jídla také investuje.
Cvrčci se v Japonsku rovněž stali virální v tamních médiích po reportážích, které ukazují, že školní jídelny dětem servírují obědy s hmyzem z prášku.
Take-Nono zvýšený zájem sleduje z první ruky, podnik totiž bývá na víkendy několik dní dopředu plně zarezervovaný. Ve vyhlášeném kari jsou masové koule ze cvrčků a sušená obloha. Delikátní sašimi kuchaři připravují z těla bource morušového. Cider je pak naplněn výtažky z vodních brouků a přelitý brouky v celku, nápoj prý chutná po krevetách.
Manažerka kavárny popisuje, že nechtějí hmyz separovat. „Našim cílem je, aby si ho naši zákazníci vychutnali v celku u jednoho stolu společně s masem, rybami a zeleninou.“
