Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se česká ekonomika dostala do technické recese.
„Hlavními faktory celoročního růstu byly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka,“ uvedl Český statistický úřad.
Tvorba hrubého fixního kapitálu byla o 6,2 procenta vyšší než v roce 2021. Rostly především investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Saldo zahraničního obchodu skončilo po 19 letech v záporu, když kleslo meziročně o 187,6 miliardy korun na minus 8,3 miliardy. Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni klesly o 0,9 procenta, naopak výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu vzrostly o 0,7 procenta.
HDP loni v meziročním srovnání rostl v každém čtvrtletí, postupně ale růst zpomaloval. V prvním kvartále to bylo o 4,7 procenta, ve druhém o 3,5 procenta, ve třetím o 1,5 procenta a v posledním o 0,2 procenta.
Bilanci ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku negativně ovlivnily zejména klesající výdaje na konečnou spotřebu domácností. Meziročně se snížily o 5,5 procenta. Lidé méně nakupovali zejména předměty dlouhodobé spotřeby. „Významně klesaly i výdaje na potraviny, které se meziročně snížily o více než deset procent, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
„Propad reálné kupní síly obyvatel způsobený vysokou inflací vedl k dalšímu výraznému omezování reálných nákupů zboží a služeb domácností, které navíc v závěru roku ještě zrychlilo. Z pohledu vlastní spotřeby jsme se tak ještě více vzdálili úrovni dosahované těsně před covidem,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
„S vysokou inflací nemá (ekonomika) šanci se odrazit od současného dna, protože většině obyvatel právě inflace snižuje kupní sílu, a navíc je udržuje v poměrně vysoké nejistotě,“ dodal.
Analytici očekávali, že v posledních třech měsících loňského roku HDP mezičtvrtletně klesne o několik desetin procenta. Znamená to, že se česká ekonomika ve druhé polovině roku 2022 dostala do technické recese. Ekonomové ji definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. Ve třetím čtvrtletí loňského roku přitom ekonomika klesla mezikvartálně o 0,3 procenta.
„Propad ekonomiky v posledním čtvrtletí byl sice očekáván, nakonec byl však mírnější, což naznačuje relativně solidní odolnost tuzemské ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Pokles ekonomiky dle našeho názoru patrně přetrvá i v prvním pololetí letošního roku, ačkoli příznivější počasí vedoucí k poklesu cen energií přináší více optimismu a méně negativní scénáře ekonomického vývoje, než bylo na trhu patrné koncem minulého roku. Řada rizik však přetrvává a stagnace tuzemské ekonomiky za celý letošní rok – jak předpokládá poslední prognóza ČBA – tak bude stále poměrně příznivý výsledek,“ dodal Seidler.
