Střešních včelařů přibývá, chovatelům se líbí městský med bez pesticidů

Zájem mají firmy kvůli propagaci, například hotely můžou nabízet v restauracích med přímo ze svých střech, ale občas i soukromníci, které zase láká med bez pesticidů. Veterináři v hlavním městě evidují v současné době přes 800 včelařů, kteří chovají skoro 6 500 včelstev, což je téměř o 1 000 více než před třemi roky.

„Ten boom je stoupavý. Nechci ale říct, že je to vždy dobré, protože některé firmy si založí střešní stanoviště, i když v okolí nemusí být dostatečná snůška,“ říká Cafourek. Varuje tak před místy, která sice na mapě vypadají zeleně, ale může jít pouze o travnaté plochy bez kvetoucích stromů. Ale i v takovém případě se dají podle včelaře udržet včelstva při životě, jen je potřeba je na jaře více krmit.

Včely se ze střech hůř kradou

Výhodou střešních stanovišť včelstev, které má v Praze například Národní divadlo, chodovské obchodní centrum nebo Národní zemědělské muzeum, je podle Cafourka bezpečnost, včely se z těchto lokalit hůř kradou. V místech je také méně myší, na druhou stranu je na jaře pro včelstva náročnější pro pastvu slétnout dolů a posléze na vysoké budovy vylétávat.

Ohledně bezpečnosti mu dává za pravdu také včelař Pavel Šikola, který se stará o 40 úlů na obchodním centru Nový Smíchov.

„Lokalita je to pod kamerami a jsou tam bezpečnostní pracovníci, kterým musím příchody hlásit, nevpustí tam nikoho jiného,“ řekl Šikola redakci iDNES.cz. Takové včelaření nicméně má i svá negativa, všechny pomůcky musí „tahat“ na střechu a zase dolů, což znamená práci navíc, doplnil včelař.

Podle Cafourka je právě největším nebezpečím pro městské včelaření nedostatek pastvy, protože obce zničily například vrby jívy, které jim potravu jako první na začátku vegetačního období dávaly.

Naopak velkou výhodou je kromě možnosti prodeje naprosto lokálního medu ve městě i jeho chuťová pestrost. „V doletu pražských včel není řepka a 75 procent českých medů je z řepky,“ vysvětlil.

Medy z města nejsou horší

O pětici úlů se na budově v centru Prahy stará také Státní veterinární správa (SVS) sídlící ve Slezské ulici. „Nápad na zřízení několika včelích úlů na střeše naší budovy přišel v roce 2018 v souvislosti s rekonstrukcí historické terasy. To, že jsme alespoň trochu navýšili počty včelstev v centru Prahy, chápeme jako prospěšný a zároveň symbolický počin,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Při testování veterinárního medu v roce 2019 nebyla zjištěna přítomnost těžkých kovů. Vyhověl také vyšetření na přítomnost reziduí pesticidů. Přes určité rozdíly v některých parametrech vyšel med z centra Prahy jako srovnatelný s medem z venkovské oblasti Královéhradeckého kraje, uvádí veterináři.

Cafourek ale podotýká, že nestačí se ve městech starat o včelu medonosnou, městské části a obce by měly podle něj více hledět i na pomoc pro včely samotářky, které jsou také důležitými opylovači.

„Hmyzí hotel je dobrá věc, ale musí se to umět,“ doplnil. Podle něj jsou některé prodávané v obchodech prakticky zbytečné, protože jsou moc mělké nebo mají nevhodnou náplň. „Ono asi jenom 20 procent samotářek žije v dutinách, naprostá většina je v zemi,“ uzavřel.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts