Vlajky Evropsk unie ped sdlem Evropsk centrln banky (ECB) ve Frankfurtu nad Mohanem (26. dubna 2018)
| foto: Reuters
Smrnice o obnovitelnch zdrojch je soust balku nvrh, kter maj pispt k vraznmu snen emis sklenkovch plyn do konce desetilet.
Obnoviteln zdroje energie jsou klem k dosaen evropskho cle klimatick neutrality a umon nm zajistit nai dlouhodobou energetickou suverenitu, komentovala to eurokomisaka Kadri Simsonov. Touto dohodou dvme investorm jistotu a potvrzujeme roli EU jako svtovho ldra v zavdn obnovitelnch zdroj a pednho hre v pechodu na istou energii, dodala Simsonov.
Jednm z hlavnch tmat nonho jednn byla loha jadern energie. Francie dlouhodob usiluje o to, aby jdro bylo brno jako rovnocenn s vtrnou a solrn energi. Podle agentury Bloomberg si francouzt politici nakonec urit stupky vymnili. Jdro m v nsledujcch letech hrt roli pi vrob vodku.
Dohoda umouje Francii i dalm zemm snit sv cle v oblasti vroby zelenho vodku o ptinu do roku 2030, pokud budou pro vrobu zbytku vodku vyuvat hlavn jadernou energii, a nikoliv fosiln paliva.
Pvodn nvrh Evropsk komise potal se zvenm podlu solrn, vtrn i vodn energie na 40 procent, v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a ve snaze zbavit se fosilnch zdroj dodvanch Moskvou Brusel zvil navren cl na 45 procent. st zem ale prosazovala pvodn zvazek a vyjednavai se nakonec shodli na kompromisn variant.
Unijn zem si na jeho zklad budou muset vybrat, zda do roku 2030 zv podl obnovitelnch zdroj v doprav na 29 procent, nebo omez intenzitu sklenkovch plyn produkovanch jejich vyuitm v doprav o 14,5 procenta. Prmysl by ml zvyovat podl obnovitelnch zdroj o 1,6 procenta ron.
