Švédsko postaví hlubinné jaderné úložiště, chce ho zprovoznit do tří let

0
72

„Děláme to proto, abychom převzali odpovědnost nejen za životní prostředí a lidi, ale také za dlouhodobou výrobu elektřiny ve Švédsku a za švédská pracovní místa,“ uvedla na čtvrteční tiskové konferenci ministryně životního prostředí Annika Strandhällová.

Úložiště má být poblíž vesnice Forsmark, kde stojí i jedna ze švédských jaderných elektráren. Vyhořelé jaderné palivo se bude skladovat v měděných nádobách obklopených bentonitovým jílem, což je speciální materiál, který vytvoří nepropustnou obálku kolem samotných kontejnerů. Tato metoda se označuje zkratkou KBS-3 a vyvinuli ji švédští vědci.

Forsmark leží zhruba 130 kilometrů od švédského hlavního města Stockholm.

Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.

Nádoby se umístí do pětistovky tunelů, které budou ležet půl kilometru pod zemí. K úplnému naplnění úložiště a jeho zapečetění by mělo dojít zhruba po 70 letech. Cílem je udržet radioaktivní odpad izolovaný po dobu nejméně sto tisíc let.

Podle plánů bude první „zkušební“ jaderný odpad na místo dopraven v roce 2023, píše Deutsche Welle. Zařízení by se mělo plně zprovoznit už v roce 2025. Místní média jsou nicméně k takovému časovému horizontu skeptická a předpokládají, že dokončení bude trvat o něco déle.

Na pochybnosti není čas

Čtvrteční oznámení švédské vlády je výsledkem dlouholetého úsilí a vyjednávání. Strandhällová uvedla, že za konečným plánem stojí 40 let výzkumu. Společnost SKB, která se stará o jaderný odpad v zemi, si podala žádost o povolení na stavbu hlubinného skladu už v roce 2011.

Jak popisuje Politico, koncem loňského roku se stalo úložiště Forsmark předmětem politických sporů. Dvě opoziční strany tlačily na vládu, aby už konečně o žádosti SKB rozhodla. Dokonce Strandhällové hrozily hlasováním o nedůvěře, pokud jim nevyhoví. Naopak Strana zelených, která sice ve vládě byla, ale vystoupila z ní loni v listopadu, uváděla, že proces je uspěchaný, a že je potřeba více času na výzkum.

Podobné výzvy zaznívají i stran některých výzkumníků, kteří říkají, že metoda KBS-3 není nejideálnější, protože měď nemusí být odolná vůči korozi do té míry, jak se původně očekávalo.

Strandhällová k námitkám uvádí, že výzkum bude i nadále pokračovat, aby se zajistila co největší bezpečnost, ale že otázku ukládání jaderného odpadu už nelze dále odsouvat. Švédský úřad pro radiační bezpečnost podle ní vyhodnotil metodu jako bezpečnou.

Jak je na tom Česko

Forsmark bude zřejmě druhým hlubinným úložištěm jaderného odpadu na světě. Před Švédy mají náskok Finové, kteří plánují otevřít úložiště s názvem Onkalo v roce 2023. Místo výstavby si vybrali už v roce 2000. Projekt je má vyjít na 2,6 miliard eur (63,5 miliard korun), uvádí Forbes. Kolik bude Forsmark stát Švédy se zatím neuvádí.

Podzemní prostory komplexu Onkalo. | foto: Posiva

Přestože finský a švédský projekt jsou teprve prvními vlaštovkami stran dlouhodobého ukládání vyhořelého paliva, Evropská unie na hlubinná úložiště spoléhá, a to kvůli své snaze o energetickou transformaci.

Evropští komisaři nedávno představili podmínky, za jakých budou zemní plyn a jádro považovány za zelené investice. Pokud chtějí unijní státy stavět jaderné elektrárny a těšit se při jejich financování z investic třetích stran, musí mít mimo jiné plán, jak do roku 2050 postaví právě hlubinné jaderné úložiště.

Otázkou je, zdali to členské státy, kromě unijních „premiantů“ jako je Finsko a Švédsko, zvládnou. Česká republika například počítala s výstavbou vlastního úložiště až v roce 2065, zatím se ani neví, kde by hlubinný sklad měl být.

„Česká republika ani nemá vybranou lokalitu pro hlubinné úložiště a současná koalice ve své koaliční smlouvě dokonce přislíbila v této věci obcím víc práv se bránit tomu, aby na jejich území byl sklad jaderného odpadu. A samozřejmě žádná obec to ve své oblasti nechce,“ uvedl nedávno investor a minoritní akcionář ČEZu Michal Šnobr v rozhovoru pro IDNES.cz.

„Dále nejsou udělané žádné náročné geologické průzkumy. Může se stát, že vybereme lokalitu, ale na základě detailních hlubinných geologických průzkumů se ukáže, že to tam není vhodné,“ dodal Šnobr.

Předpokládá se, že v Česku úložiště vyjde na zhruba 111 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad před necelými dvěma roky upozornil, že ačkoliv se ještě ani nevybrala finální lokalita, na přípravy úložiště se už vynaložilo 1,8 miliardy korun.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno