Tel Aviv s kolobkami problm nem. Mikromobilit tam propadl snad kad

Na vudyptomnost kolobek ve mst upozorn u drobn dopravn detaily. Stezky pro n jsou pehledn oznaen, stejn tak i parkovac msta i body ken se silnic. Tento dopravn prostedek dobv jak centrum msta vetn jeho pl, jezdci na kolobkch infiltruj i dle od nj. Aby radnice uspokojila vechny, kte propadli takzvan mikromobilit, plnuje do roku 2025 zdvojnsobit celkovou dlku stezek pro n na 350 kilometr na 52 kilometrech tverench. Informaci pinesl list Bloomberg.

Nam clem je z msta vytvoit metropoli, kter by byla pln bez automobilovch zplodin, popisuje svj sen starosta Tel Avivu Ron Huldai. V, o em mluv. V souasnosti se msto ad k nejzamoenjm na svt. V neblahm loskm ebku, do nho spolenost Tomtom kadoron zahrnuje pes tyi stovky mst 58 zem svta, zaujm 16. msto.

Co je to mikromobilita

Termn mikromobilita odkazuje na uvn lehkch bezemisnch dopravnch prostedk, jejich rychlost nepesahuje 25 km/h a jezdec je d sm.

Prostedky mikromobility jsou kola, e-biky, e-kolobky nebo e-skateboardy.

Do kategorie nepat kolobky opaten spalovacm motorem ani ty, kter dosahuj vy rychlost ne 45 km/h.

Zdroj: Wikipedia.org

Mikromobilita zce souvis i s dalm trendem. Msto se ji nkolik let sna pithnout pracovnky hi-tech spolenost a da se to. Za poslednch deset let se poet tamnch multinrodnch vzkumnch a technologickch center zvil na vce ne stovku firem, poet startup psobcch v Tel Avivu ji doshl sla ti tisce. S pchodem tisc mladch, vzdlanch a o ivotn prosted peujcch jedinc m tak mikromobilita v podob dopravy e-kolobek nebo bicykl potencil pln vyadit ze hry auta.

Bird a ti druz

Kolobky, alespo podle dat radnice Tel Avivu, z msta vytla msn a milion aut. Spolenost Bird Global Inc., kter ve mst zaala kolobky pronajmat jako prvn, dokonce oznmila, e se ve mst dky jejm uivatelm podailo za posledn ti roky snit emise o 1 283 tun oxidu uhliitho. To je stejn mnostv, kter se poda eliminovat 55 tiscm strom.

Bird vstoupil na izraelsk trh ji v roce 2008 a ji po dvou letech fungovn zaznamenal vce ne 350 000 uivatel, kte vyuili kolobky k 5,5 milionm jzd. Nyn el firma ostr konkurenci znaek Lime a Wind a tak obchodnk, kte e-kolobky prodvaj. Napklad vrobce Inokim hls, e za poslednch pt let prodeje zesedminsobil a prodal jich v Tel Avivu ji vc ne sedm tisc. Dal rozvoj pak oekv prv v dsledku nklonnosti technologickch firem, kter jej produkty nabzej zamstnancm jako benefity msto aut.

Tel Aviv je msto budoucnosti, k Yaniv Rivlin, izraelsk regionln manaer spolenosti Bird. Je to hotov mikrokosmos, jm mikromobilita ovldne budoucnost. Je to toti dokonal zpsob, jak se po mst pohybovat, dodv. Podle nj pat Tel Aviv mezi msta, kde na kolobkch jezd nejvce lid na svt a pedstihuje tak i Londn nebo New York. Popularit tohoto zpsobu dopravy dopv i mrn klima a tak skutenost, e o idovskm sabatu od ptenho soumraku a do nedlnho veera nefunguje dn hromadn doprava. Dalm stimulem, kter tomuto zpsobu dopravy nahrl, byl covid. Lid se hromadn doprav vyhbali a nechtli jezdit ani auty.

Tel Aviv jako nov Silicon Valley

Krsm mikromobility pichzej na chu i dal zamstnavatel. Napklad softwarov spolenost Wix.com vybudovala pro pracovnky schovnu na kolobky opatenou sprchami. Dky kolobkm se nyn prudce rozvj i pronjem nemovitost ve mst, zvlt v dojezdov vzdlenosti kolobek od vlakovho ndra Savidor.

Soumrak elektrickch kolobek. Evropsk msta je postupn omezuj i reguluj

Mme jen jednu planetu a jzda na kolobce mi vn klid do due, protoe se osobn podlm na jej ochran, k Eden Romach, vedouc HR oddlen spolenosti Wix. Sm na kolobce do prce dojd kad den.

Jeho firma m ve mst zajmav sousedy. Nedaleko n maj sv kancele Microsoft, Alphabet, Google i Amazon. Startup jmnem Genom v lednu tohoto roku informoval, e prv na zem Tel Avivu funguje nejvce istch technologickch gigant hned po kalifornskm Silicon Valley. Bohuel zneitn oxidem uhliitm ve mst tomu prozatm stle neodpovd. Na ebku 95 mst s nejhorm zneitnm je Tel Aviv na 25. mst, s hormi podmnkami ne v New Yorku nebo anghaji.

Ke sniovn dopravy ve mst pispv i izraelsk vlda. Loni v srpnu schvlila poplatek za vjezd autem do centra Tel Avivu, ten zane platit za dva roky. Prostedky vybran na jeho zklad pak poputuj do ptiletho plnu rozvoje veejn dopravy. Ve mst se buduje nov trasa Telavivsk rychlodrhy (kombinace tramvajov linky a metra), kterou msto zprovozn na podzim. V plnu jsou i stnn chodnky.

Auta a na poslednm mst

Covid dramaticky zmnil tv mstsk dopravy jak v Izraeli i na celm svt, oznmil starosta Huldai v beznu. Msto se podle nj nyn sna zcela pebudovat jej schma. Naimi prioritami jsou chodci, cyklist a veejn doprava. Na kor aut, dodal.

Ani v Tel Avivu vak s kolobkami nen vechno rov. Prv zde jako v jednom z prvnch mst svta schvlili tvrd regule tkajc se jejich pronajmatel. Firmy musely zajistit povinn noen ochrannch pileb, pjen kolobek musely povolit jen plnoletm, pestoe izraelsk zkon povoluje jzdu na nich u od estncti let. I v Tel Avivu kolobky zpsobuj nehody, nicmn msto ve spoluprci s ministerstvy vnitra, dopravy, spravedlnosti a vnitn bezpenosti zapracovalo na zven pravomoc mstskch inspektor, kte efektivn postihuj jakkoli dopravn proheky. Starosta tak stle hovo o nutnosti zven pokut za nedovolenou jzdu na kolobce mezi lidmi i dalch podobnch prohecch.

I tak e-kolobkm, kter jsou povaovny za hi-tech dopravn prostedek slo jedna, propad ve mst stle vce lid, protoe jim dovoluj snadn pohyb po mst. Nkdy je to jednoznan nejlep volba, k Michal Michaeli, tyicetilet editel jedn z ekonomickch firem ve mst. Je to stejn pohodln jako snadn, dodv podle Bloombergu.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts