Jedno ze zkladnch pravidel elektroenergetiky zn, e elektinu nelze ve vt me skladovat. S vtm zapojenm fotovoltaickch a vtrnch elektrren, kter nevyrb kontinuln, to ale bude poteba.
S dlm monm eenm te pichz britsk firma Gravitricity. Pro svj prvn pilotn projekt si zvolila eskou republiku. Ve Velk Britnii existuje spousta dol, ale vtina z nich se uzavela ped mnoha a mnoha lety. Je pro ns mnohem jednodu zamit se na dl, kter se zavel ped rokem nebo kter se bude zavrat pt rok, protoe se do nj meme podvat. Poten prce jsou pak mnohem levnj, vysvtlil Charlie Blair, editel spolenosti Gravitricity.
Podle britskho velvyslance v esk republice Matthewa Fielda pjde o prvn plnohodnotnou instalaci tto technologie na svt.
Zazen by podle jeho slov mlo fungovat na bzi velmi hlubok jmy a velmi tkho zva. V dob, kdy budou fotovoltaick i vtrn elektrrny vyrbt pebytek elektiny, bude se tato energie pouvat na vytahovn zva v acht o hloubce alespo 500 metr.
Jakmile bude v sti nedostatek elektiny, zane se zva o hmotnosti 500 a 1000 tun spoutt a prostednictvm gravitan sly produkovat energii na pohnn genertor. Ty budou elektinu dodvat do st. V budoucnu by ineni z Gravitricity chtli pracovat se zvami o hmotnosti a 10 tisc tun.
ivotnost a 50 let
Prvn projekt bude mt podle propot spolenosti Gravitricity vkon tyi megawatty. Bude slouit na balancovn st. Teoreticky by na jedno nabit mohl na 15 minut energeticky uspokojit a 24 tisc domcnost.
Projekt je teprve v ppravn fzi, ale u za ti roky by mohlo bt hotovo. Podle Blaira je jednou z hlavnch vhod zazen trvanlivost. Je to velmi podobn baterii, ale m to mnohem del ivotnost, uvedl Blair s tm, e zazen me fungovat 25 a 50 let. Projekt by podle nj mohl stt destky milion eur, piem spolenost douf, e zsk dotaci od Evropsk unie.
Podle editele sttnho podniku Diamo Ludvka Kapara zatm nen na sto procent jist, jestli prvnm dolem, v nm se projekt bude realizovat, bude prv Darkov. Je to ale nejvce pravdpodobn. Z jam, kter mme v souasn dob k dispozici, je to favorit, uvedl Kapar.
