Stt chce takzvanou loterijn da z obratu navit z 23 na 30 procent. Podle analzy, kterou si vypracovalo ministerstvo financ, vybere nejvc penz z hazardu pi zdann kurzovch szek a nkterch dalch her sektorovou dan ve vi 26 procent. Pi vym zdann u podle Lafferovy kivky vbr kles, protoe extrmn daov zaten pin tlum byznysovch aktivit.
V ppad hazardu navc i masivn odliv hr za lepmi kurzy na ern trh. Ten dnes ovldaj rusk a asijsk mafie provozujc destky internetovch strnek s kurzovou nabdkou v perfektn etin, ovem zcela nezkonn. Nejene stt z tchto szek neuvid ani korunu, ale vyplacen vher se zpravidla nedokaj ani hri. Po zaveden podobn vysok dan ve Francii se tamn trh smrskl natolik, e kad druh szka je uzavrna na ernm trhu. Nikde jinde v Evrop po thle zkuenosti takov zdann u nezavedli.
Extrmn zdann s extrmnmi dsledky
U dnes pat esko v rmci Evropsk unie k zemm, kde je daov zt jedna z nejvych. Jej dal extrmn naven bude pro nkter esk provozovatele likvidan. Tm, kte peij, zsadn sn konkurenceschopnost. Dje se tak za situace, kdy szkask trh po letech rychlho rstu stagnuje a podle veho narazil na svj strop.
Je poteba si uvdomit, e ona obratov da z hazardu je specilnm odvodem, kter sektor plat nad rmec vech ostatnch dan. A nen jedin: krom toho stt szkovm spolenostem nevrac DPH, to je dalch 21 procent. A i standardn korportn dan chce vlda zvit, a to o desetinu z 19 na 21 procent.
Efektivn vbr dan maximln 26 procent, k samo ministerstvo. Zven obratov dan kurzovm szkm a dalm vybranm hrm o tetinu, navc za situace, kdy se zrove o desetinu zvyuje korportn da, bude podle materilu samotnho Ministerstva financ znamenat ni vbr dan. Analza RIA, kterou si ministerstvo zpracovalo, oznauje vrchol Lafferovy kivky pro vechny druhy her, s vjimkou technickch, na 26 procentech. Pi vym zdann se zan daov vnos sniovat.
Zdann hr jako pozvnka na ern trh
A aby toho nebylo mlo, soust plnu je tak 15% zdann vher hr nad 50 tisc korun. Zmnn vldn analza tuhle da oznauje za nespravovatelnou a nevybratelnou. Pro? Klient si bude muset vst ron evidenci vech svch szek (a mnohdy jde o destky szek denn za pr korun) a na konci roku si najmout a zaplatit daovho poradce, aby posoudil, zda m pjem ke zdann, i nikoliv. Kdo to bude dlat? Skoro nikdo. Lid bu ze strachu pestanou szet, nebo dnou da nepiznaj. Anebo pjdou k neleglm u ruskch szkovek nic takovho rozhodn nebudou muset eit. Otzka je, na kolik penz sttn pokladnu vyjdou nov ednci, kte se budou sprv, a pedevm kontrole thle dan vnovat.
Szkovky chtj sttu pomoct
Z toho veho je zejm, e stt dnes na hazardu vydlv nesrovnateln vc ne vichni et provozovatel dohromady. Pokud ale projde vldn balek, vydlvat pestane. Penze i hre odevzd vchodnm mafim. Je namst se ptt, pro to stt dl. Legln provozovatel v, e nejde o zmr nebo n zjem, ale jen o neznalost. Proto se sna na nesmyslnost vldnho nvrhu poukazovat, a pedevm nabzet funkn een.
Szkovky samy pily s nvrhem na vy zdann svho podnikn, a to na samm vrcholu Lafferovy kivky, tedy ve vi 26 procent. Nen sloit pochopit pro: nvrh jednak vychz z analzy samotnho ministerstva, podle kterho bude pjem pro stt pi tto vi zdann nejvy, ale pedevm to provozovatelm umon zachovat alespo zkladn konkurenceschopnost nabdky vi ileglnm provozovatelm.
Szen u eskch firem bude pro hre nevhodn a drah, naopak u ileglnch zahraninch provozovatel nebudou platit dnou da z vhry. Dojde k masivnmu pesunu hr na ern trh. Ten toti na internetu nelze nikdy zcela zablokovat.
Dal pomoc, kterou et provozovatel sttu dlouhodob poskytuj, je podpora v boji s ruskou a asijskou mafi, tedy s neleglnmi zahraninmi szkovmi servery. Asociace provozovatel kurzovho szen peliv sleduje online prosted a pravideln upozoruje ministerstvo na nelegln provozovatele. Je absurdn, e se vlda svm nvrhem zamuje na ikanu eskch szkovek, namsto aby se vnovala intenzivnmu boji s ernm trhem. Pokud by et hri szeli vhradn u standardnch, v esku legln psobcch spolenost, mla by sttn pokladna vystarno.
Finann a sociln dopady neleglnho szen
Nejdleitj rovina pomoci ale spov v prevenci. V thle oblasti tuzemsk szkovky udlaly v poslednch dvou letech obrovsk kus prce: na pd Institutu pro regulaci hazardnch her a ve spoluprci s odbornky a s ministerstvem finiuj s ppravou vysplho systmu vasn detekce rizikovho hran. Pokud systm zaznamen v sklon k hern zvislosti (szte astji a vy stky, impulzivn vkldte a vybrte sv hrsk konto a podobn), nabdne vm provozovatel pomoc adiktologa, ppadn dalch expert a na jejich doporuen vm me i uzavt konto. Svtov uniktn je systm v tom, e bude fungovat nap trhem: pokud mte problm u jedn szkovky, nezahrajete si ani u konkurence. Rizikov chovn se me tkat zhruba t procent hr a szkovky deklarovaly, e od tchto lid do budoucna nechtj u ani korunu.
Co je to advertorialAdvertorial je placen inzerce, kter napodobuje redakn text. Termn vznikl ze spojen anglickch slov reklama (advertisement) a redakn text (editorial). Na prvn pohled advertorial vypad jako lnek i rozhovor, od redaknho obsahu se vak odliuje oznaenm a propaganm clem. Obsah advertorialu redakce neovlivuje. |
Stt asto argumentuje tm, e vy zdann szkovek i hr zv u veejnosti bariru pro hazard podobn jako u alkoholu i cigaret: m dra alkohol je, tm mn si ho lid budou moci koupit. V ppad hazardu je to bohuel nesmysl. Szka bude pod szet za pln stejn penze jako dv, jen jinde tam, kde dostane lep kurz a nebude si k tomu muset vst celoron daovou kancel. Na ernm trhu.
Sociln dopady masivnho pesunu statisc eskch hr do nrue rusk online mafie budou obrovsk, jak ostatn vidme na francouzskm pkladu. Stt se dobrovoln vzdal veker regulace a kontroly nad hri, kterm nem jak pomoci v ppad problm. een sociln situace hr oebraench vchodn online mafi je pro vldu velmi drah. Dal nklady pedstavuje zchrana vech odvtv, kter dosud finann tily z podpory ze strany leglnch szkovek.
Konec podpory eskho sportu
Populistick prohlen razantn zdanme hazard mohlo znt neinformovanmu volii dobe a vlda si od toho mohla slibovat lacin body. Jinak u by ale volii reagovali na prohlen sebereme sportovcm miliardu ron. Pesn takov nsledek ale extrmn zdann hazardu bude mt.
U dnes pat esko v rmci Evropsk unie k zemm, kde je daov zt jedna z nejvych. Jej dal extrmn naven bude pro nkter esk provozovatele likvidan. Tm, kte peij, zsadn sn konkurenceschopnost.
Szkov spolenosti jsou dnes zdaleka nejvtmi sponzory eskho sportu. Jako generln partnei financuj ligov soute, pikov sportovce, kte se dky nim mohou pipravovat v idelnch podmnkch a dosahovat spch na svtovch klnch, i masov sport. Stamiliony, kter do sportu dky szkovkm kadoron putuj, budou pry tuzemsk spolenosti u se nechaly slyet, e na to prost nebudou mt penze. A sportovn organizace se obrt na stt, kter je svm nesmyslnm rozhodnutm o tyto penze pipravil. Dal z ady nkladnch dsledk vldnho nvrhu na extrmn zdann.
Tvrd zsah dostane v dsledku vldnch opaten neziskov sektor. Tuzemsk szkov spolenosti si zejmna v poslednch nkolika letech zaaly intenzivn uvdomovat vysokou odpovdnost, kterou vi spolenosti v dsledku svho podnikn maj. Podstatn st jejich zisk dnes putuje na dobroinnost.
Je zejm, e vldn daov balek vyjde stt draho. Odvody z hazardu se vrazn sn, dosud psn regulovan trh se vyd na milost ruskm mafim a vlda bude eit, kde vzt penze na sanaci vech socilnch a celospoleenskch dopad, kter tmto krokem zpsob.
