Vysok ceny i nejistota. Msto kotle na plyn lid radi vol tepeln erpadlo

Svj rodinn dm vytpl dosud pan Petr Z. z Mlad Boleslavi kotlem na plyn, pt topnou sezonu se vak o vyhvn postar nov tepeln erpadlo. O zmn jsme pemleli dlouho, naemu plynovmu kotli u konila ivotnost a i vzhledem k tomu, jak je nyn na trhu s energiemi nejist situace, tak jsme se rozhodli pro tepeln erpadlo zem/voda jako nejefektivnj a nejlep alternativu, vysvtluje.

Dky vrtu, ze kterho bude erpadlo odebrat teplo z hloubky pod povrchem zem nejinnji, doshne nejvy spory. Negativem je vak vysok poizovac cena vrtu oproti jinm alternativm a tak se nehod pro vechny typy podlo. Nutnost je tedy geologick przkum a stavebn povolen.

Na cenu se pan Petr s manelkou pli neohleli. Kdy u do investice v dech stovek tisc li, chtli jednodue to nejlep. Pestoe na dotace sttu nedoshnou. J se na to dvm z dlouhodobho hlediska a chci, aby mi nov systm vydrel dv ti generace. Proto jsem hodnotil i zruku kvality, recenze a poskytovan servis, dodv.

Desetinsobn nrst poptvky

Raketov nrst poptvky o tepeln erpadla potvrzuje jednatel firmy IVT Tepeln erpadla Marek Blha, jen jich kadoron namontuje pes 2 tisce.

Poptvka po tepelnch erpadlech roste dlouhodob a na podzim, po zven cen energi, se skokov zvila nejen u ns, ale prakticky v cel Evrop. Po rusk invazi na Ukrajinu nastal dal dost dramatick skok v zjmu a poptvka je te oproti loskmu jaru skoro desetinsobn, uvedl pro iDNES.cz Blha.

Loni v dubnu jsme denn vyizovali okolo 30 poptvek, letos se to v nkterch dnech vyplhalo i pes 200, dodv s tm, e jde hlavn o rodinn domy. ekac lhta na tepeln erpadlo je nyn u jeho firmy minimln pt msc, pi stle vysokm zjmu ale Blha pedpokld, e se ekn zkaznk jet prodlou. U fotovolatiky je vak situace na trhu hor a dodn trv i rok.

I dal firmy potvrzuj meziron nrst poptvky o destky procent. Aktuln mme nrst objednvek oproti loskmu roku o 50 procent, potvrdil trend pro TK jednatel spolenosti MasterTherm Ji Svoboda. V poslednch nkolika mscch je zjem o tepeln erpadla a fotovoltaick instalace enormn, souhlas majitel Malina Group Cyril Regner.

Tetinov spoteba

Nahradit kotel na tuh paliva a druh na plyn za tepeln erpadlo se nedvno rozhodl i Jaromr ze Zlnska. Zmnu jsem zvaoval del dobu, investovat do novho kotle na plyn jsem kvli vysokm cenm a tak nejistot ohledn dodvek v budoucnu nechtl. Tepeln erpadlo s vrtem nebylo kvli mstnmu podlo vhodn, tak jsme se rozhodli pro erpadlo vzduch/voda v kombinaci se solrnmi panely, popsal.

Na instalaci od ostravsk firmy si pok pl roku, hotovo by ml mt tsn ped zatkem topn sezony. Celkov nklady odhaduje Jaromr na 750 tisc korun, douf, e polovinu vysok investice by mohl zskat z dotanch program sttu. Nvratnost oekv za 10 let, ivotnost pak okolo 25 let. Oproti stvajcm nkladm na vytpn plynem oekvm sporu asi o polovinu, pot.

Podle odbornka na novou energetiku Vclava Skoblka je spoteba energie na vrobu tepla v tepelnch erpadlech oproti vyuit plynovch nebo elektrickch kotl zhruba tetinov.

Do tch nejspornjch typ se podle Blhy vyplat investovat, i kdy jsou dra. Nem smysl si kupovat o pr tisc korun levnj tepeln erpadlo, a pak destky let platit za vy spotebu dost drah elektiny. Uvdomuj si to i lid a zvedl se nm zjem o tepeln erpadla zem/voda, kter jsou vrazn spornj ne oblben vzduchov erpadla, podotk. Rozdl v poizovac cen vetn monte je okolo sto tisc korun.

Ilustran pklad

Rodinn dm, pes 10 let vytpn plynovm kotlem

  • Ron spoteba plynu 25 MWh, jen za topen, bez ohevu vody a vaen
  • Majitel m tarif na dobu neuritou za 2500 K/MWh
  • Za vytpn ron zaplat 62 000 korun
  • Pi pechodu na tepeln erpadlo a tedy vhodnj tarif me bt ron spora na vytpn 24 tisc
  • Pedpoklad je, e se erpadlem bude jen topit a nen v kombinaci se solrnmi panely, kdy je pak spora vy

Zdroj: skupina EZ

O dotace je zjem, stt pispv destky tisc

Lid se pout do vysokch investic za sporn opaten i dky dotacm sttu. V poslednch mscch evidujeme o dotace z programu Nov zelen sporm obrovsk zjem. Nov kolo jsme spustili loni v jnu a zjem stle roste, specificky se zved vlna zjmu zejmna o fotovoltaick systmy a tepeln erpadla, potvrdil trend Ondej Charvt z ministerstva ivotnho prosted.

Na fotovoltaick systmy letos registrujeme vce ne 10 tisc dost, pitom za cel losk rok to bylo 11 tisc. Na tepeln erpadla je letos dokonce vce dost ne loni, tm pt tisc, podotk Charvt.

Jen za prvn tyi msce letonho roku si podalo o podporu z Nov zelen sporm celkem 18 tisc lid, co je vce ne 70 procent objemu dost za cel losk rok.

Pspvek na tepeln erpadla letos ministerstvo dokonce navilo o 50 tisc na maximlnch 180 tisc korun. Pro mnoho domcnost se vak stle jedn o pli vysokou investici, kterou si nemohou dovolit. Pro domcnosti s nimi pjmy tak pipravuje resort zjednoduen program Nov zelen sporm Light. Pilotn vzva bude mt rozpoet jednu miliardu korun, kter m pokrt asi 15 tisc dlch renovac. O sputn programu resort jet jedn.

Program cl na drobn opaten, jakmi jsou teba zateplen stechy, pdy i vybranch obvodovch stn nebo vmna sti oken a dve. Lid by o penze mli dat jednodue bez sloitho dokldn. Dotace se vypote podle metr tverench zateplen nebo mnnch oken a dve na zklad pedloench faktur, pedstavila program ministryn ivotnho prosted Anna Hubkov.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts