Vytvme ervenou knihu ohroench potravin, k zemdlsk nmstek

Nmstkem za lidovce na ministerstvu zenm KDU-SL jste pr msc, s jakmi cli jste sem zamil?
Pochzm z kraje Jesenk, kde jsem do nedvn doby vlastnil zemdlskou farmu a v te vesnici jsem byl starostou. Ale tak vyuuji na vysok kole, take vidm zemdlstv z rznch hl pohledu. Jednm z mch nejdleitjch tmat je prv zemdlsk vzdlvn.

Je dleit si uvdomit, e zemdlstv dnes funguje nastavenm dotanch podmnek a zakzek ze strany spolenosti. Spolenost chce, aby byla zdrav krajina, zdrav potraviny a aby jich bylo dostaten mnostv, a od toho tady na ministerstvu zemdlstv jsme.

Kdy jsme u t podpory, jste spe zastncem provoznch dotac, nebo investinch?
Primrn je poteba v souasnosti podpoit investin. Musme najt odvahu tyto dotace prosadit do zemdlstv ve vztahu nejenom k prvovrob, ale tak k druhovrob, ke zkracovn obchodnch etzc, vrob potravin a jejich distribuci. Upravme tmto zpsobem preferenn body v Programu rozvoje venkova, budeme podporovat mal a stedn podniky i mikropodniky, ale tak citliv komodity a ivoinou vrobu.

V roce 2016 schvlila vlda za ministra Jureky vhledov pln eskho zemdlstv do roku 2030. V nm se hovoilo o zvyovn potu prasat na 2,1 milionu kus v roce 2025, naopak se teba mla snit vmra obilovin. Budete tento pln revidovat? V poslednch letech se nezd, e by odpovdal realit.
V nkterch bodech tomu tak je. Podvejme se na vmru epky, kter se oproti tehdej dob snila. Ji to nen komodita, kter by byla tak ekonomicky zajmav. A ostatn podpora v rmci ivoin vroby tak trv i pi souasn nadvrob masa nebo mlka. Citliv komodity, jako je chmel, vno, zelenina nebo ovoce, se navc dostvaj do poped zjmu ministerstva.

Nechceme pijt o produkci eskch potravin. Aktuln vytvme nco, jako je erven kniha ohroench potravin a surovin, o kter nechceme pijt. Pat tam prv monogasti, jako jsou prasata a drbe. Nechceme, aby se z eskho trhu ztratilo esk vepov, kuec nebo vejce.

Ale k jejich bytku dochz i pes souasn provozn dotace. Jak hodlte zastavit sniovn stav?
V rmci investinch dotac se m na zmny technologi, napklad u chovu slepic meme v mnohm pomoci zmnou z klecovch chov na neklecov, protoe jinak by mohlo dochzet ke zbourn tchto hal. Tak chceme vce poslit obranyschopnost prasat, kter budeme vakcinovat proti infeknm chorobm. Bude se tak sniovat mnostv pouvanch antimikrobik, a tedy i sniovat riziko rezistence na n. Ministerstvo se na spolenm evropskm trhu sna nejenom chovy zachovat, ale i roziovat, pokud je to trochu mon. I kdy v rmci dovozovch cen vepovho, napklad ze panlska, je to velice tk.

Drbei hovo o tom, e rekonstrukce chov na neklecov je vyjdou na zhruba tyi miliardy korun, ale stt m pro n pipravenou jenom miliardu. Navc st z n pjde na pestavby pro prasnice kvli novm podmnkm welfare.
Finann rmec nen nekonen, tahle studna m svoje dno. Penze musme rozdlit mezi vechny hospode v rmci citlivch komodit. Je to ven na lkrenskch vahch, kter z tchto komodit jak ivoinch, tak rostlinnch potebuje subvenci od sttu. Pokud by bylo jenom na rozhodnut hospod, tak by ten esk dvorek byl pestej.

Jak to myslte?
Kdyby nelo o penze. Jene trhem hbe obchod. Byl jsem v posledn dob tzn od mnohch zstupc z rznch neziskovch organizac, pro se u ns pestal pstovat len, pro se nepstuje tolik hoice, pro nemme pole barevnj. Jene my musme to, co vypstujeme, tak zobchodovat. A pokud je u lnu obchod a dal rozvoj kvli bavln ztracen, tak se s tm ned nic dlat. Sm pochzm z Hanuovicka, kde byl prim v pstovn lnu, byla to pro m srdcov zleitost a jenom tko jsem se s touto komoditou louil. Krmn kapusta pouvan v ivoin vrob je u tak histori.

Take nedvte pednost starosti o krajinu ped mnostvm vyprodukovanch plodin?
Ne, chceme zachovat vrobnost Evropy ve vztahu k potravin i krmivm, ale zrove chrnit ivotn prosted. To jsou dv zkladn zprvy, kter po zemdlcch chceme. Ale zemdlstv nen jenom o vrob potravin, ale i o vod, devu jako materilu, energetickch plodinch a obnovitelnch zdrojch energie. Nen to jenom o sndani, obd a veei, ale tak o botch, trmech na stee, tace, kterou mme v rukou, o tom, m topme. Bavme se o tom, co vlastn od zemdlc, potravin a prody chceme, a jakmi novmi technologiemi toho meme doshnout.

Nutn je vzdlvn

Podporujete vt pouvn genomiky nebo geneticky modifikovanch potravin? (V prvnm ppad jde o pravu jednotlivch gen, kter mn vlastnosti organismu, obvykle rostliny, ve druhm ppad jde o zpravidla vnen ciz DNA do organismu, pozn. red.)
Nememe se uzavt vd ohledn genomickch postup, kdy u jsme se rozhodli neotevrat genetiku. Mme v rmci eska obrovsk potencil a neskuten kvalitn vdeck pracovit. Nakonec ns do tchto rovin dovede jako matka sv dt klimatick zmna. Evropsk komise plnuje pedloit v polovin tohoto roku nvrh prvnho pedpisu ohledn novch genomickch technik, kter by ml brt v potaz vdeck poznatky a souasnou technologickou rove.

Budeme muset pouvat nov zpsoby pstovn, nov odrdy, plemena i nov zpsoby chovu hospodskch zvat. Vidme to u v preciznm zemdlstv a v nastupujc velk vln regenerativnho zemdlstv. Nememe to brt jako ztrtu tradinch hodnot, ale jako vzvu. A to nejenom ve vztahu ke geneticky modifikovanm organismm, ale k ivoin blkovin veobecn. A vlastn tak k rostlinnm blkovinm a k laboratorn vyrbnm blkovinm. Tko se odhaduje, jak velk mnostv ivoinch blkovin bude poteba na obana. Teba u hovzho u spoteba klesla z 22 kilogram za rok na souasnch zhruba 9,5 kg. Obecn je vak stle prioritou sttu zachovn vrobnosti.

Zemdlc dlouhodob ubv. Je mon tento proces zpomalit?
Na souasnch kolch chyb vzdlvn k viv. Dolo to tak daleko, e dti absolutn ztratily chpn vztahu mezi lovkem a prodou. Dostali jsme se do stavu, kdy mme jednu hodinu prodopisu tdn. Kdy zemdlstv je na rovni kolnch poradc skoro sprost slovo. Kdy jsou ci pemlouvni, aby nechodili na zemdlsk koly, protoe maj na studium gymnzi. e jsou haeny jiskiky v och dt na zkladnch kolch.

Nevyuujeme ji technick a pstitelsk prce, maximln pracovn innosti, co je v podstat jin vtvarn vchova. Mnoh stedn koly, kter jsou v dikci krajskch ad, by bez podpory ministerstva nezvldly podporovat odborn laboratoe a dlny.

Take cesta ven je pouze prostednictvm vzdln?
Ano, v destigmatizaci oboru. Uvdomit si, e zemdlci nejsou jenom lid v gumcch s vidlemi, ale e tady mme prakticky vesmr na tali. Mme satelitn navigace, centrln zen stj, automatick dojrny. A na to mus reagovat vysok a stedn kolstv novmi obory, jako je napklad profesn agrotronik. Ta tk fyzick prce je u vzdlen v historii.