Za vyšší ceny si mohou řidiči sami. Panicky vykupovali paliva, tvrdí petrolejář

0
199

Podle Indráčka se situace na trhu uklidňuje a ceny pohonných hmot začnou již klesat. Na to, jak se to promítne na čerpacích stanicích, si ovšem musíme počkat.

Podle posledních informací v pondělí začaly rafinérie v České republice dodávat pohonné hmoty s výrazným cenovým poklesem. Pokles u dieselu je cca 4 koruny a u Natural 95 je cenový pokles cca 2 koruny za litr. Čerpací stanice Tank ONO již na pokles zareagovala a ceny paliv upravila. 

„Nárůst a pokles cen PHM je primárně řízen cenami rafinérií od kterých PHM nakupujeme. Pokud nám rafinérie zlevní my ihned reflektujeme snížením cen pro naše zákazníky. Pokud se v minulých dnech zdálo, že růst cen byl nepřiměřený tak za růstem stály prodejní ceny rafinérií nikoliv naše marže,“ říká spolumajitel čerpací stanice Tank ONO Jiří Ondra. 

Ceny pohonných hmot v České republice ovlivňuje několik faktorů. V minulém týdnu to byla především nizozemská burza. 

„Ceny paliv určuje burza v Rotterdamu, která citlivě reaguje na pocity a obavy. Ve chvíli, kdy vypukla válka Ukrajině, tak obchodníci, kteří působí na nizozemské burze, začali mít obavy, že nebude dostatek paliv a ceny půjdou prudce nahoru. Začali kupovat, což v důsledku znamená to, že cena šla skutečně nahoru a dostala se tam, kam se dostala,“ říká šéf petrolejářů.

Podle něj Česká republika nemá nejdražší paliva, ovšem nárůst ve srovnání se zbytkem Evropy byl minulý týden nadprůměrný. To přičítá hlavně tomu, že mnoho evropských států přistoupilo k nějaké formě regulace, nebo nekopírují až tak přesně trh v Rotterdamu jako my v Česku.

„Nicméně, když porovnáte to, co udělala burza Rotterdam, a to, co udělala Česká republika, tak je to v podstatě jedna ku jedné,“ říká Indráček.

Kartelové dohody v Česku nejsou

V Česku je přibližně tři tisíce standardních čerpacích stanic a trh je extrémně konkurenční, takže nedovolí jednotlivým čerpacím stanicím prodávat pohonné hmoty za extrémně vysoké ceny.

Ivan Indráček je přesvědčený, že v naprosté většině případů se provozovatelé chovají zcela standardním způsobem. Tedy snaží se pokrýt své náklady a mít přiměřenou marži. „Já nemohu dát ruku do ohně za všechny čerpací stanice, a tak jako na každému trhu, tak i zde se určitě najdou ti, kteří dané situace zneužijí,“ říká. Dodává ovšem, že pokud se ceny liší i o několik korun, názorně to ukazuje, že na českých pumpách nefungují kartelové dohody.

„Někdo kopíruje svoji konkurenci, někdo si jede svojí cestou. A vždycky platilo, že dálnice, případně větší město je dražší než menší okresy. Předpokládám, že kromě cenové politiky může hrát velkou roli to, jakým způsobem čerpací stanice nakupuje.“

„Každá čerpací stanice nakupuje pohonné hmoty za různé ceny, některé za denní ceny stanovené dodavatelem, některé za průměrné ceny minulého týdne, některé za průměrné ceny stávajícího týdne,“ říká expert.

Sám pak dodává, že marže benzínových pump jsou již deset let mezi 1,50 a dvěma korunami, někdy i víc.

„Marže na čerpacích stanicích jsou přiměřené, nikdo situaci nezneužívá,“ tvrdí Indráček.

Vysoké ceny vyvolal řidič sám

Před týdnem či deseti dny vypukla poměrně intenzivní panika, že se zboží bude extrémně zdražovat nebo nebude k dostání. Což vedlo podle Indráčka k tomu, že řada řidičů si začala plnit kanystry a čerpací stanice začaly být vykupovány. 

ČEPRO i velký dodavatel MOL, který dodává na český trh, tak museli zareagovat a přestali odběratelům prodávat pohonné hmoty za spotové ceny. „Dodávali jen těm, kteří mají dlouhodobé kontrakty. A ty jsou kráceny u MOLU 20 procent, u ČEPRA 10 procent. Ti, kteří pak vozili v cisternách paliva čerpačky, upozornili, že mají méně zboží a musí s nimi začít šetřit a správně hospodařit. Na jedné straně méně paliva a na druhé straně stojí zákazník, který si dělá zásoby. To vedlo k tomu, že ceny museli zvýšit. 

To ovšem neplatí v případě toho, že je teď nafta o několik korun dražší než benzin. To podle experta ovlivňuje zcela jiná situace. Obecně je benzin dražší v létě a nafta je naopak dražší v zimě, protože naftou se i topí. 

„Nafta je topný olej, zejména v západní Evropě se používá jako energetický zdroj. V současné době při vysokých cenách zemního plynu některé společnosti, pokud mají možnost, přechází na topný olej. Ovšem radikální nárůst cen nafty bezesporu souvisí s konfliktem na Ukrajině. Obchodníci s pohonnými hmoty a spekulanti, kteří se pohybují na rotterdamském trhu, tak z obavy, že bude cena vyšší, začali nakupovat a tím tu cenu vyhnali nahoru,“ vysvětluje odborník. 

Nafta je bezesporu strategická surovina. A ve chvíli, kdy by vypukla válka i v jiných zemích, by potřebovala naftu i armáda a zásobování.

Biosložky paliva nezlevní

Ve středu vláda schválila tzv. ropný trojlístek, který by měl vést k poklesu cen pohonných hmot, což se podle Indráčka ovšem nestane. Z dlouhodobého hlediska je rozhodnutí správně, ale v případě cen pohonných hmot to nepovede aktuálně k ničemu. 

I když vláda zprostí distributory paliv povinnosti přimíchávat biosložku, tak k tomu nedojde, mají povinnost snižovat emise. Kdyby to nedělali, tak by cena pohonných hmot musela naopak růst.

„Všichni distributoři dodávající paliva na trh musí snižovat emise o nějakou část oproti tomu, kdyby dodávali čistá fosilní paliva. To snižování lze dělat několika způsoby, kupujete si buď emisní odpustky, ale jednou z těch nejlevnější cest je přimíchávat biopaliva,“ vysvětluje šéf petrolejářů.

Povinnost snižovat emise je daná Bruselem, ovšem přimíchávat biopaliva je na vůli každého distributora, a je to dobrovolné. Snížení spotřební daně či DPH je podle Indráčka správné. 

„Ovšem odpuštění DPH pocítí jen domácnosti, pro podnikatele nemá vliv, ten si DPH umí odečíst. Ovšem pro státní rozpočet je to velký náklad a pak by měl stát zvažovat jestli pohonné hmoty jsou to, co domácnosti zatěžuje nejvíc,“ říká Indráček. 

Ropa může přestat proudit

Tak jako jiné evropské země má Česká republika zásobu ropy na 90 dní. Nejvíce ropy k nám teče z Ruska, asi 60 procent, a zbytek přes ropovod Adria z Jadranu a z Ingolstadtu ropovodem IKL. 

Na ruskou ropu je napojena rafinerie v Litvínově a v případě odpojení od tohoto zdroje by Česká republika musela navýšit kapacity odjinud.

Pokud by uzavření kohoutů ropovodu Družba z Ruska bylo rozhodnutím Evropy, nikoliv přímým vlivem z Ruska, Česká republika by byla postižena nejvíce. „Pak bychom se mohli dožadovat pomoci od jiných států EU, které ropou či pohonnými ropami disponují,“ vidí situaci Indráček.

Ceny pohonných hmot tak ovlivňuje momentální situace, to, jak se bude dál vyvíjet konflikt na Ukrajině, a to, jak se podaří obchodníkům v Evropě zajistit náhradní zdroje ropy. USA již dovozy ruské ropy zastavily, takže proti tomu omezí exporty své ropy, které šly mimo jiné do Evropy. Na druhou stranu země OPEC deklarovaly, že jsou připraveny navýšit těžbu, což by se mělo projevit ve vyšších dodávkách do Evropy. 

„V tuto chvíli vidíme, že spíš dochází na trhu s ropou a pohonnými hmotami k uklidnění, což je dané tím, jak se válka vyvíjí, jaké naděje jsou vkládány do vyjednávání. Rusko možná očekávalo jiný postoj Číny. To jsou ty mezinárodní vlivy, které ovlivňují cenu v Rotterdamu a potažmo i u nás. Pro nás pro Čechy má vliv kurz koruny k dolaru,“ doplňuje Indráček.

Evropa situaci, která se děje, musí z dlouhodobého hlediska řešit a snažit se fosilní paliva nahradit něčím jiným. „Na výběr má alternativní zdroje – slunce, vítr, vodu, biopaliva, syntetická paliva – a ty jsou vzhledem k cenám fosilních paliv cesta, která již není tak drahá, jak se před válkou zdálo,“ doplňuje expert. 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno