Novelu te bude projednvat Legislativn rada vldy, potom zam na vldu a nsledn i do Snmovny. Clem je, aby se schvlila do poloviny roku, co zejm nebude nijak lehk. Jde o komplexn zmnu, kter zsadn nabour zpsob, jak se v esk republice vyrbla a spotebovvala elektina v pedchozch desetiletch.
Energetickm spoleenstvm bude moct bt napklad obec. Elektinu si bude vyrbt z fotovoltaickch panel na stee adu, z vtrnk na kopci za vesnic a bude ji ukldat do bateri a taky poslat svm lenm i prodvat do st.
Ministerstvo udlalo energetickm a distribunm spolenostem nkolik stupk, aby zkon byl akceptovatelnj, a aby ml vt anci projt nslednm legislativnm procesem, uvedla Elika Beranov, prvnika UKEN a zjmovho sdruen Frank Bold.
Nejvt stupek spov podle n v tom, e do novely nen vepsan sleva na distribunm poplatku pi sdlen elektiny. Napklad v Rakousku zkon ukld regultorovi povinnost stanovit za sdlenou elektinu njakou slevu, protoe komodita putuje na mnohem krat vzdlenosti pes distribun soustavu, uvd Beranov.
Kadmu podle toho, jak vyuv drty
Podle pedstavitel distribun spolenosti EG.D je u nyn mon mt vcemn stoprocentn slevu na distribuci, pokud se elektina sdl v rmci bytovho domu. Kdy je to v jednom bytovm dom a distribun s vlastn nevyuvaj, tak by bylo nefr, aby nco platili, uvd Pavel ada, mstopedseda pedstavenstva distribun spolenosti EG.D.
Jinm ppadem je, pokud komunita distribun s vyuv, napklad pokud si lovk posl elektinu vyrobenou z fotovoltaickch panel na stee chalupy do bytu v centru msta. Kdy mte chatiku v Krkonoch a bydlte v eskch Budjovicch, tak je nutn penet energii pes celou soustavu, upozoruje Libor Kol, vedouc rozvoje st EG.D.
Podle tpna Chalupy, pedsedy Komory obnovitelnch zdroj je sprvn, e sleva na distribunch poplatcch pro energetick spoleenstv nen pedmtem zkona o komunitn energetice. Pokud by pro n leva byla bez podmnek, tak by se nklady na provoz distribunch st penely na zkaznky, kte elektinu nesdl, uvd Chalupa v rozhovoru pro MF DNES.
Ppadn slevy, jejich ve a uplatnn te budou pedmtem odbornch debat. S nejvt pravdpodobnost by mohly bt soust novho tarifnho systmu, kter chyst Energetick regulan ad.
Jak to bude s datovm centrem
Dalm stupkem tradinm energetickm spolenostem je podle odbornk z UKEN zzen Elektroenergetickho datovho centra, kter budou vlastnit distribun spolenosti a provozovatel penosov soustavy EPS. Kvli obnovitelnm zdrojm bude vroba elektiny vce nepedvdateln a sledovn vech dat o nabdce, poptvce a petocch do st by mlo mt na starosti prv EDC.
Teoreticky by sdlen elektiny mohlo fungovat i bez tohoto subjektu, ale distributorm to usnadn prci, budou si lpe moct pedvat data nap jednotlivmi distribunmi soustavami, co me bt ve finle dobr i pro komunitn energetiku, uvd Beranov.
Nicmn na druhou stranu to distributorm dv velkou kontrolu nad daty, kter ze sdlen zskaj. Zkon taky pot se zavedenm novho poplatku za provoz datovho centra. Ve toho poplatku bude zleet na cenovm rozhodnut Energetickho regulanho adu, neml by bt njak vysok, ale njak riziko tam je, mn Beranov.
Podle Chalupy je poplatek lep, ne kdyby se provoz EDC platil rovnou ze sttnho rozpotu. Nic nen zadarmo a jsem rd, e ve vytovn vidm, kolik a za co platme. Z pohledu veejnch penz je to transparentn a lep, ne kdyby to stt platil z erru, protoe lid tak maj jasn dozor nad etnictvm danho subjektu, argumentuje Chalupa.
Rozvoj znevhodnnch region
Debata ohledn komunitn energetiky je v nkterch ohledech vyhrocen. Novela by mohla vznamn pomoci esk republice v budovn nezvislosti na fosilnch zdrojch z mimoevropskch zem.
Podle Michala Svobody, energetickho konzultanta Sdruen mstnch samosprv, by navc komunitn energetika mohla pomoci s rozvojem znevhodnnch region.
Dlouhou dobu hledme njak efektivn a velkoplon programy na to, jak ekonomiku tchto region podpoit. Vme tomu, e komunitn energetika me bt jednm z velmi vznamnch program, prv pro podporu socioekonomickho rozvoje, uvd Svoboda, kter m rovn na starosti projekt Obec 2030.
Ve luknovskm vbku je te pedmtem debat, jestli se dokeme dostat na 80 procent sobstanosti pro poteby domcnost a veejnch budov v nsledujcm desetilet. Nen to jen sen. Inspirujeme se rakouskmi podobn nevznamnmi regiony. Napklad region Gssing u maarskch hranic je dnes stoprocentn sobstan pro poteby domcnost a veejnch budov, dodv Svoboda.
