Nejdvj termn sputn je polovina roku 2025. Te jsme zveejnili parametry, do konce roku chceme mt napsanou novelu zkona, pot ji chceme projednat v parlamentu, a potom potebujeme zhruba rok, aby se na zmnu nachystal cel systm i obchodnci, uvedl Hladk k pipravovanmu funknmu zlohovmu systmu PET lahv a plechovek.
Tm v souasnosti disponuje tinct evropskch zem vetn Slovenska. V esk republice pipravuje nvrh zkona o zlohch MP od nora letonho roku. Clem resortu je vyuit tohoto odpadu jako cennho surovinovho zdroje.
V tomto smyslu by se podle Hladka mly zlohovat vechny plasty a vechny plechovky od jednoho decilitru do t litr, a to tak, e nezdra samotn npoj. Princip tak bude podobn jako u zlohovanch lahv od piva. Koupm si minerlku za dvacet korun, a spolu s tm zaplatm i zlohu o tyech a pti korunch. A stejn jako u pivn lahve to potom pi vracen dostanu zptky, vysvtlit ministr ivotnho prosted.
Dle jeho slov jet resort diskutuje o zlohov stce. Chceme odliit sklo, kter je nejvce ekologick, protoe to vymvme a opakovan pouvme. U plastu a PET lahv je to jinak. Tam vyrobme novou petku nebo plechovku, doplnil Hladk.
V esku prozatm recyklace PET lahv funguje na rovni vybranch prodejen etzc Kaufland a Lidl. Pilotn projekt vychz z mezinrodn strategie REset Plastic obchodn skupiny Schwarz, j jsou Kaufland i Lidl soust. Oba etzce dlouhodob usiluj o snen mnostv plastu ve vech svch divizch a o optovnou vyuitelnost obalovch materil.
Z analzy, kterou si nechal zpracovat Svaz obchodu a cestovnho ruchu R (SOCR R) vak vyplv, e zaveden zlohovho systmu bude stt bezmla 5,2 miliardy korun. Dalch tm 1,3 miliardy korun bude zapoteb k zajitn provozu.
