Mezi zpodn zmry se ad teba americk projekt Commonwealth Wind pobl Massachusetts, kter ml bt jednou z nejvtch vtrnch farem v USA a podle pvodnch odhad ml zajistit dostatek energie a pro 700 tisc americkch domcnost.
Podobn situace panuje i v Evrop, kde se zatm odkld vstavba vtrnch park pobl nmeckho pobe, se kterou se pvodn urychlen potalo pro snen vlivu fosilnch paliv na stvajcm energetickm mixu.
Dopady inflace, prudkho zven rokovch sazeb nebo problm v dodavatelskch etzcch nm brn v tom, abychom projekt Commonwealth posunuli do zdrnho konce, uvedl minul msc vkonn editel spolenosti Avangrid Pedro Azagra Blazquez.
Ziskovost byznysu s vtrnou energi na moi je nyn siln omezena, dodal pro agenturu Bloomberg Thoms Arentsen, kter je partnerem poradensk spolenosti Bain.
Podle analytik agentury BloombergNEF mus ale svt sv investice do obnovitelnch zdroj rychle navit. Kad rok by se tmto smrem ml alokovat asi bilion dolar (zhruba 22 bilion korun). Jinak se sttm nepoda do roku 2050 snit globln emise uhlku tak, jak je z jejich strany plnovno.
Vysok vstupn nklady
Oproti tradinjm elektrrnm vyaduj ty na obnoviteln zdroje hradu vtiny nklad jet ped zapoetm ostrho provozu. I proto je toto odvtv velmi citliv na zmnu podmnek v oblasti financovn i na strukturu a vi vdaj, kter s vstavbou souvis. Kupkladu v ppad tepelnch elektrren je velkou rozpotovou polokou palivo, kter se spotebovv po celou dobu jej ivotnosti. U tch vtrnch tomu tak ale nen.
Vstavba vtrnch farem na moi zrove nen levnou zleitost. Vyaduje vstavbu obch turbn i poloen kilometr mdnch kabel pro jejich pipojen k rozvodnm stm na pobe. Jejich vhodou ale je, e tyto elektrrny maj teba oproti tm na pevnin mnohem vy vrobn potencil.
Analytici upozoruj, e kapitlov vdaje pro rozvoj vtrnch elektrren na americk pevnin vystoupaly za posledn dva roky o vce ne 16 procent a podobn je na tom i skoro cel svt. Vjimkou je snad jen na, kter se da dret nklady na uzd. Tato zem by i proto mla letos zdvojnsobit sv prstky vtrnch elektrren na moi a dky tomu by tato zem mla stt a za polovinou takto vyprodukovan svtov energie.
Situace v Evrop je do budoucna komplikovan i proto, e v dob energetick krize se evropsk stty rozhodly oderpat od energetickch spolenost pebyten zisky. Na vrobce uvalily dan z neoekvanch zisk, kter se do jejich finannch vsledk promtly. Mnoh spolenosti varovaly, e toto opaten pidusilo rozvoj do budoucna. Jde teba o skupinu Energy UK, kter m vznamn trn podl ve Spojenm krlovstv.
