El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450.000 lidí, varují vědci

Nejzasaženějšími zeměmi budou podle studie v příštích šesti měsících Nigérie, Indonésie, Súdán, Indie a Brazílie. Mezi 20 nejvíce postiženými zeměmi budou ale také Spojené státy, kde vědci odhadují, že na následky nadprůměrných teplot zemře asi 3500 lidí. Silné dopady vědci očekávají také v oblasti Sahelu a v jihovýchodní Asii.

Odhad vychází z údajů o vztahu mezi teplotami a úmrtností ve více než 24.000 oblastech po celém světě. Vědci je zkombinovali s předpověďmi teplot ovlivněných jevem El Niňo a porovnali je s průměrnými počty úmrtí v jednotlivých měsících v letech 1996 až 2025. Odhad se týká období od letošního června do února příštího roku, do kdy sahají současné teplotní předpovědi. Zvýšená úmrtnost související s vedry ale podle vědců může pokračovat až do června či července 2027.

Podle autorů mohou předpovědi pomoci připravit opatření na ochranu obyvatel, například přesnější předpovědi veder, ochlazovací centra nebo posílení zdravotnického personálu v nejteplejších obdobích.

Letošní El Niňo už překonal nejvyšší teplotu zaznamenanou u tohoto klimatického jevu a podle vědců může být výrazně silnější než předchozí epizody. El Niňo je přirozený klimatický jev, při němž se pravidelně oteplují vody ve východní části tropického Tichého oceánu. Vědci ale upozorňují, že jeho dopady se odehrávají na stále teplejším základě způsobeném změnou klimatu, což zvyšuje riziko extrémních teplot.

El Niňo podle Světového potravinového programu představuje také riziko pro zásobování potravinami. Organizace v srpnu odhadla, že jeho dopady by mohly příští rok uvrhnout do akutního hladu zhruba 50 milionů lidí a přispět k růstu cen potravin. Silný El Niňo v letech 1877 až 1878 podle historických odhadů přispěl v důsledku sucha a hladomoru k úmrtí více než 50 milionů lidí, zejména v Indii, Brazílii a Číně.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}