Komerční prezentace Aktual.: 30.06.2025 21:26
Madrid/Rabat – Do španělských přístavů bylo letos za dva měsíce dovezeno z Maroka více nafty než za čtyři roky, napsal dnes deník El País s odvoláním na oficiální údaje. Podle španělského deníku tak existuje podezření, že se touto cestou dostala do Evropy ruská nafta, navzdory tomu, že na její dovoz do Evropské unie platí sankce kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu. Maroko sankce na dovoz ruské nafty nezavedlo.
Od března do dubna letošního roku dorazilo do španělských přístavů z Maroka 123.000 tun nafty, vyplývá z údajů sdružení pro strategické rezervy ropných produktů (CORES), na které dohlíží španělské ministerstvo pro ekologickou transformaci. Přitom za předchozí čtyři roky se do španělských přístavů z Maroka dovezlo jen 90.000 tun nafty.
Maroko naftu z Ruska kupuje, podle analytické společnosti Vortexa letos zakotvily v marockých přístavech lodě s víc než milionem tun ruské nafty, což představuje zhruba 25 procent marockého dovozu. Vloni pocházelo z Ruska asi devět procent z celkových 6,5 milionu tun nafty dovezené do Maroka a v roce 2023 Maroko nakoupilo z Ruska 1,62 milionu tun tohoto ropného produktu.
Podle deníku El País je možné, že Maroko kupuje levnější ruskou naftu, kterou pak smíchá se svými zásobami, aby nebylo jasné, která část pochází z Ruska. Naftu pak s certifikací této severoafrické země vyváží do Evropy. Španělské úřady už v roce 2023 začaly vyšetřovat podezření, že nafta dovážená z Maroka může být zčásti ruská.
EU zavedla řadu ekonomických sankcí na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu z února 2022. Zákaz dovozu nafty do unie platí od února 2023. Někteří obchodníci poté začali odklánět vývoz nafty z ruských přístavů do Brazílie, Turecka či afrických a asijských zemí, nebo ji překládat z lodě na loď přímo na moři, což také komplikuje západním zemím snahu monitorovat obchod s ruskými ropnými produkty.
Cílem unijních sankcí je oslabit ruskou ekonomiku, a omezit tak schopnost Moskvy vést válku proti Ukrajině. Deník El País dnes ale napsal, že ruské hospodářství se zatím navzdory sankcím drží a loni podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) rostlo o 4,1 procenta, což je více, než v případě ekonomiky Spojených států nebo eurozóny, a nad světovým průměrem (3,3 procenta).
