Aktual.: 13.11.2025 17:07
Brusel – Europoslanci dnes odsouhlasili snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti. Reagovali tak na tlaky ze strany společností i některých vlád, které dlouhé měsíce požadovaly, aby EU oslabila svá pravidla. Pro zjednodušení pravidel hlasovalo 382 europoslanců, 249 jich bylo proti a 13 se zdrželo hlasování.
Z českých europoslanců návrh podpořilo 19 z přítomných 20, tedy zástupci jak frakce Evropské lidové strany (EPP), frakce Patrioti pro Evropu, frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) i dva nezařazení europoslanci za Stačilo! Proti byla jen pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. Europoslanec Ivan David se hlasování neúčastnil.
Zjednodušení se podařilo odhlasovat díky hlasům středopravicové, pravicové a krajně pravicové skupiny v Evropském parlamentu. Výsledek ilustruje ochotu středopravicové Evropské lidové strany (EPP) opustit své tradiční centristické spojence ze socialistické frakce, liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených a s podporou krajně pravicových skupin prosazovat svůj program deregulace, poznamenal bruselský server Politico.
Směrnice Evropské unie o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) byla přijata loni a vyžaduje, aby společnosti identifikovaly a řešily nepříznivé dopady své činnosti na lidská práva a životní prostředí v unii i mimo ni v rámci svých dodavatelských řetězců. Jestliže se tak nestane, hrozí jim pokuty až do výše pěti procent celosvětového obratu.
Předpis kritizovaly například Spojené státy a Katar dokonce pohrozil, že přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak směrnici zmírnit nebo zrušit.
Evropský parlament dnes rozhodl, že by směrnici měly dodržovat pouze společnosti s alespoň 5000 zaměstnanci a s čistým obratem 1,5 miliardy eur (přes 36,6 miliardy Kč), a odstranil rovněž nutnost, aby stanovily své plány na plnění závazků v oblasti změny klimatu. „Místo systematického vyžadování informací od svých menších obchodních partnerů by se měly spoléhat na již dostupné informace a od svých menších obchodních partnerů by mohly vyžadovat dodatečné informace pouze v krajním případě,“ uvedl Evropský parlament ve svém prohlášení.
„Dnešní hlasování ukazuje, že Evropa může být udržitelná i konkurenceschopná. Zjednodušujeme pravidla, snižujeme náklady a poskytujeme podnikům jasnost, kterou potřebují k růstu, investicím a vytváření dobře placených pracovních míst,“ komentoval hlasování zpravodaj návrhu, švédský europoslanec Jörgen Warborn z frakce Evropské lidové strany (EPP).
O konečném znění předpisu budou nyní zástupci Evropského parlamentu jednat s Radou EU, která zastupuje členské státy Evropské unie. Jednání začnou 18. listopadu s cílem dokončit legislativní proces do konce roku 2025.
Český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu výsledek hlasování ocenil. „Znamená to méně byrokracie a firmy to pocítí ihned,“ řekl českým novinářům v Bruselu. „Klimatický cíl pro rok 2040 byl sice schválen, ale 40 procent europoslanců bylo proti,“ dodal s odkazem na druhé dnešní hlasování. Jde podle něj o velmi dobrý výsledek a příslib do budoucna. „Navíc jsme dneska zabili významnou část evropské byrokracie v tomto druhém hlasování, takže já jako europoslanec bojující za zájmy Česka jsem spokojen,“ doplnil.
Spokojenost vyjádřil i europoslanec Alexandr Vondra (ODS) z konzervativní frakce ECR. „Významně se nám podařilo okleštit zelené návrhy Evropské komise,“ uvedl. Od „nesmyslného byrokratického výkaznictví“ budou podle něj osvobozeny nejen malé firmy, ale i firmy střední a větší.
