Aktual.: 10.02.2026 12:25
Tallinn – Rusko nemá v úmyslu zahájit vojenský útok na některou ze zemí NATO letos ani příští rok. Usilovně ale pracuje na obnovení svých sil v reakci na to, jak Evropa zintenzivňuje své přezbrojování. Ve své výroční zprávě to dnes uvedla Estonská zahraniční zpravodajská služba.
Estonská rozvědka píše, že Rusko nemá v nadcházejícím roce v úmyslu vojensky zaútočit na Estonsko, ani na žádný jiný členský stát NATO. Podobně tomu bude pravděpodobně i příští rok, domnívá se služba a zdůrazňuje, že Estonsko i Evropa podnikly kroky, které nutí Kreml velmi přesně zvažovat, zda a co se vyplatí zkoušet. „Naším úkolem je tento stav udržet zítra i v budoucnu,“ uvedla rozvědka.
Rusko si podle ní ve válce proti Ukrajině stanovuje vzdálenější cíle na operační úrovni. Mírové rozhovory, které se v poslední době zintenzivnily, jsou pak podle estonských zpravodajců pro Moskvu jen prostředkem k získání času a Rusko zatím ukončit válku nehodlá.
Pobaltské Estonsko přímo sousedí s Ruskem. Patří k nejostřejším odpůrcům militantního režimu prezidenta Vladimira Putina a zároveň silně podporuje Ukrajinu, která se téměř čtyři roky brání ruské válce.
Estonská rozvědka dále varuje, že Rusko v budoucnu v rámci reformy svých ozbrojených sil dále posílí své vojenské schopnosti. Také Evropa musí investovat do obrany a vnitřní bezpečnosti tak, „aby v budoucnu Rusko dospělo k závěru, že proti zemím NATO nemá šanci“, řekl novinářům šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.
„Vidíme, že ruské vedení má velké obavy z evropského znovuvyzbrojování, vidí, že Evropa by mohla být schopna vést nezávislou vojenskou akci proti Rusku za dva až tři roky,“ cituje Rosina agentura Reuters. Cílem Moskvy nyní je tomu zabránit, dodal Rosin.
Produkce munice v Rusko se rozšiřuje tak rychle, že Rusko bude schopno hromadit zásoby pro budoucí války a zároveň pokračovat v bojích na Ukrajině, uvedla estonská zpravodajská služba. Jakýkoli ruský útok na Estonsko by pak podle ní zahrnoval použití dronů „na souši, ve vzduchu i na moři“.
Estonská služba rovněž uvedla, že Kreml nadále považuje Spojené státy za svého hlavního globálního protivníka a zároveň předstírá ochotu spolupracovat s nimi s cílem zajistit zrušení amerických sankcí. „Tato změna vyplynula z ambice Kremlu využít novou americkou administrativu (prezidenta Donalda Trumpa) k obnovení bilaterálních vztahů a k dosažení dohody, která by formalizovala porážku Ukrajiny,“ uvádí zpráva. „Navzdory tomuto iluzornímu oteplování zůstávají cíle Ruska nezměněny: Snaží se marginalizovat Spojené státy a NATO a přetvořit bezpečnostní architekturu Evropy podle vize Moskvy,“ upozorňuje zpráva.
Rusko pokračuje ve své invazi i přesto, že země vedou za zprostředkování Spojených států hovory o ukončení téměř čtyřleté války. Washington v posledních týdnech zprostředkoval jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu řekl, že USA chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června.
Čína pak v Rusku podle estonských zpravodajců vidí užitečného spojence pro marginalizaci Západu a tak zdroj energií pro případ, že by její případný konflikt s Tchaj-wanem vedl k sankcím nebo námořní blokádě. „Jakékoli ústupky Rusku by ve skutečnosti také podnítily globální ambice Číny,“ varuje estonská zpráva.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
