Aktual.: 16.05.2025 21:54
Brusel – Spojené státy a Evropská unie si v minulých dnech vyměnily dokumenty k jednání o obchodu a clech. Uvedl to server listu Financial Times (FT) s odvoláním na čtyři informované zdroje. Dokumenty podle FT vymezují oblasti diskuse od cel po digitální obchod a investiční příležitosti.
Podle FT tak obě strany zahájily „seriózní obchodní rozhovory s cílem odvrátit nejhorší cla Donalda Trumpa, čímž prolomily patovou situaci, kvůli níž se blok ocitl téměř na konci fronty na jednání“ s Trumpovou administrativou. Dohody s administrativou prezidenta Donalda Trumpa se již podařilo dosáhnout Británii, některé další země v jednáních pokročily.
Americký vládní zmocněnec pro obchod Jamieson Greer podle dvou zdrojů FT pomohl posunu jednání, když soukromě varoval evropské diplomaty, že Američané jsou stále frustrovanější, že EU dosud neposkytla žádné návrhy písemně.
Řada představitelů členských států na druhé straně uvádí, že dohoda, která by zachovala plošná desetiprocentní cla na dovoz do USA není akceptovatelná. Švédský ministr obchodu Benjamin Dousa řekl, že v takovém případě mají Spojené státy počítat s protiopatřeními. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič potom uvedl, že EU nepřijme požadavky USA na zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) nebo oslabení předpisů v oblastech digitálního trhu a daní.
Šéfka generálního ředitelství EU pro obchod a hospodářskou bezpečnost Sabine Weyandová, nejvyšší úřednice EU podle řekla zástupcům členských států, že unie musí nadále v jednáních vystupovat klidně a nepodlehnout touze americké administrativy po „rychlých výhrách“, stojí v úředním záznamu, do nějž list nahlédl.
Weyandová dále varovala, že některá americká cla pravděpodobně zůstanou zachována, zejména v odvětvích, chtějí američtí představitelé výrobu přesunout do své země, jako je ocelářství a výroba automobilů.
Šefčovič již dříve uvedl, že EU je připravena v jednáních nabídnout Washingtonu zvýšení nákupů amerického zboží až o 50 miliard eur (1,1 bilionu Kč), aby zmírnila obchodní napětí. Cílem je podle něj vyrovnat obchodní bilanci prostřednictvím zvýšeného dovozu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) a zemědělských produktů.
Trump krátce po oznámení takzvaných recipročních cel na 90 dní s okamžitou platností snížil většině zemí celní sazbu na deset procent. V případě EU měla takzvaná reciproční sazba činit 20 procent. Americký prezident řekl, že jejich účinnost pozastavil, aby vytvořil prostor k jednání o clech s ostatními zeměmi.
EU rovněž o 90 dní odložila protiopatření proti americkým clům. Původně měla začít platit 15. dubna. Mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu.
