Komerční prezentace Aktual.: 10.02.2025 16:26
Brusel/Sydney – Evropská unie bude reagovat, pokud Spojené státy zavedou cla na dovoz oceli a hliníku, oznámila dnes Evropská komise (EK). Zároveň ale upozornila, že od americké administrativy žádné oznámení o clech zatím neobdržela. Austrálie uvedla, že její vývoz ocelářských produktů pomáhá v USA vytvářet pracovní místa. Informuje o tom agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump v neděli novinářům na palubě speciálu Air Force One cestou na finále amerického fotbalu řekl, že se dnes chystá oznámit 25procentní cla na dovoz oceli a hliníku do USA. Cla by se měla týkat všech zemí a byla by nad rámec už zavedených cel. Bližší podrobnosti k tomu Trump nesdělil.
„EU nevidí žádný důvod pro uvalení cel na svůj vývoz. Budeme reagovat, abychom ochránili zájmy evropských podniků, pracovníků a spotřebitelů před neopodstatněnými opatřeními,“ uvedla komise. Reagovat na Trumpovo oznámení ale konkrétněji nebude, dokud nedostane podrobné či písemné vyrozumění, co přesně Trumpova administrativa chystá.
„Uvalení cel by bylo nezákonné a ekonomicky kontraproduktivní,“ napsala unijní exekutiva ve svém prohlášení. „Zavedením cel by USA zdanily své vlastní občany, zvýšily by náklady podnikání a podpořily inflaci. Cla navíc zvyšují ekonomickou nejistotu a narušují efektivitu a integraci globálních trhů,“ dodala.
Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že EU stále čeká na formální oznámení o nových clech ze strany Spojených států, ale že na každý takový krok bude reagovat odvetnými opatřeními.
„V současné době, vzhledem k tomu, že ještě nic není oficiální, můžeme říci jen velmi opatrně, ale velmi jasně: Každý, kdo zavede cla, musí počítat s proticly,“ uvedl kancléř podle agentury Reuters na předvolebním setkání na severu Německa.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot televizi TF1 řekl, že EU bude každopádně na cla reagovat. „Samozřejmě,“ řekl. „Donald Trump už to udělal v roce 2018, a my jsme na to zareagovali. Zareagujeme zase,“ dodal. Trump zavedl cla už za svého prvního funkčního období. Tehdy se vývoz těchto surovin z EU do USA snížil na polovinu, připomněla agentura DPA.
„Je to Evropská komise, kdo určí, které sektory budou předmětem odvetných opatření,“ uvedl francouzský ministr a vyzval unijní exekutivu, aby na Trumpovy kroky reagovala. „Komise nás ujistila, že je připravena reagovat, až přijde čas. Tento čas nastal. Při hájení našich zájmů bychom neměli váhat,“ dodal.
Australský ministr obchodu Don Farrell řekl, že se bude snažit vyjednat s Trumpovou administrativou výjimku. Argumentuje mimo jiné tím, že vývoz ocelářských produktů z Austrálie pomáhá v USA vytvářet dobře placená pracovní místa. Myslí si také, že vývoz australské oceli do USA je klíčový pro společné zájmy v obranném průmyslu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden prohlásila, že EU je připravena na tvrdá jednání se Spojenými státy, aby ochránila své zájmy právě před hrozbou zvýšených obchodních cel.
„Evropská unie a Spojené státy společně představují téměř 30 procent celosvětového obchodu se zbožím a službami. A více než 40 procent celosvětového HDP. Evropské společnosti v USA zaměstnávají 3,5 milionu Američanů. Další milion amerických pracovních míst přímo závisí na obchodu s Evropou. Jde o to, že pro obě strany je toho hodně v sázce,“ prohlásila von der Leyenová na konferenci velvyslanců EU v Bruselu.
Podle šéfky EK existují pracovní místa, podniky i průmyslová odvětví v Evropě i v USA, která spoléhají na transatlantické partnerství. „Takže chceme, aby to fungovalo. A to nejen kvůli našim historickým vazbám,“ dodala.
Prioritou sedmadvacítky zemí EU je podle von der Leyenové pracovat na oblastech, kde se zájmy EU a USA sbíhají. „Budeme připraveni na tvrdá jednání tam, kde to bude potřeba. A kde to bude možné, najdeme řešení. Vyřešit případné stížnosti a položit základy pro silnější partnerství. Budeme otevření a pragmatičtí v tom, jak toho dosáhnout. Stejně tak ale dáme jasně najevo, že budeme vždy chránit naše zájmy, jakkoli a kdykoli to bude potřeba,“ uvedla.
V prvním Trumpově funkčním období reagovala EU odvetnými cly na americké výrobky, jako jsou džíny, americká whisky, motocykly a arašídové máslo. Trump tehdy odůvodnil zvláštní cla „zájmy národní bezpečnosti“. Podle EU ale šlo o ochranu americké ekonomiky před nežádoucí konkurencí.
