EU chce posílit regiony sousedící s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou

Nejvýchodnější regiony EU mají podle záměru komise získat snadnější přístup k finančním prostředkům díky novému nástroji EastInvest. Kromě toho mají být v příslušných regionech devíti členských států zavedena opatření proti odlivu obyvatelstva a nedostatku pracovních sil. Mezi priority patří také projekt „Eastern Flank Watch“, tedy plán na obranu proti dronům a zabezpečení vzdušného prostoru východního křídla EU, který komise představila už loni v říjnu.

„Posílení prosperity a odolnosti těchto regionů není jen projevem solidarity EU v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, ale také strategickou investicí do evropské bezpečnosti, konkurenceschopnosti a budoucí stability,“ uvedla komise v prohlášení.

Pohraniční regiony Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska jsou podle komise obzvláště tvrdě zasaženy hybridními útoky, úmyslně vyprovokovanou migrací, narušením ekonomiky a obchodu a také úbytkem obyvatelstva.

Brusel těmto regionům už od začátku otevřeného vpádu ruských vojsk na Ukrajinu poskytuje politickou, technickou a finanční podporu. „Avšak vzhledem k tomu, že se hospodářské a bezpečnostní podmínky v těchto regionech v důsledku pokračování války nadále zhoršují, je zapotřebí další podpora ze strany EU,“ uvedla komise.

Za tím účelem se mají každoročně konat rozhovory na vysoké úrovni. První se uskuteční 26. února, kdy finanční instituce v čele s Evropskou investiční bankou (EIB) podepíší spuštění nástroje EastInvest Facility pro přístup k úvěrům pro rozvoj infrastruktury a investice do bezpečnosti a ochrany.

„EU má přes 3500 kilometrů pozemních hranic s Ruskem a Běloruskem, téměř 1500 kilometrů s Ukrajinou a 600 kilometrů černomořského pobřeží,“ připomněl podle agentury APA na tiskové konferenci místopředseda EK a komisař pro soudržnost a reformy Raffaele Fitto. „Pro tyto regiony platí více než pro jakýkoli jiný region Evropy jasné rozdělení na období před a po 24. únoru 2022. (…) Jejich podpora není jen technickou, ale také politickou odpovědností,“ dodal.

Dne 24. února 2022 zahájila ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina otevřenou invazi na Ukrajinu. Členské státy sousedící s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou následně zaznamenaly zvláště v pohraničních regionech pomalejší růst, pokles investic, úbytek obyvatelstva, nedostatek pracovních sil a vyšší náklady na bezpečnost, uvedla komise.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}