Aktualizace: 5.02.2024 11:19
Brusel – Evropská komise ve spolupráci s členskými státy Evropské unie dokončuje třináctý balíček sankcí proti Rusku, měl by být zveřejněn u příležitosti druhého výročí začátku války na konci února. Podle informací ČTK bude balíček obsahovat další seznam možná až 200 osob a organizací, jejichž majetek v EU má být zmrazen. Tentokrát nepůjde o takzvané sektorové sankce, jako tomu bylo například v minulém balíčku, který oznámil zákaz dovozu diamantů z Ruska. Původně se v souvislosti s dalšími sankcemi spekulovalo o zákazu dovozu hliníku, na tom se ale zatím země EU neshodly.
Podle diplomatických zdrojů serveru Politico by měl být nový balík sankcí spíše „symbolický“. „Na něco většího není čas,“ řekl jeden ze zdrojů. V Bruselu se nyní hlavně snaží dokončit balík včas, tedy aby byl schválený do 24. února, na který připadá druhé výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Kdyby byla do balíku zahrnuta některá kontroverznější témata, nejspíš by se schvalování posunulo, což si nikdo nepřeje.
Sporným tématem je například dovoz hliníku a hliníkových výrobků z Ruska. Některé členské země zákaz prosazují, hliník je ale klíčový pro stavebnictví, letectví i obalový průmysl, takže je jasné, že některé státy budou proti.
Česká republika se do balíčku snaží prosadit svůj návrh omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Jak uvedl loni na podzim český ministr zahraničí Jan Lipavský, celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země a nikoli po celém schengenském prostoru volného pohybu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Podle informací ČTK se ale nejspíš český návrh do nynějšího balíčku nedostane, protože nemá náležitou podporu. Některé země, například Německo, Itálie, Rakousko či Francie, se totiž obávají, že Moskva by recipročně mohla zavést zákaz pohybu jejich diplomatů v Rusku. Naopak velkou podporu má Praha u baltských zemí, to ale zatím nestačí, tvrdí diplomatické zdroje.
Zároveň se třináctým balíčkem sankcí by mělo být definitivně schváleno použití výnosů z aktiv Ruské centrální banky zmrazených v Evropě, a to na poválečnou obnovu Ukrajiny. První krok udělali již na konci ledna velvyslanci při EU, kteří se na použití výnosů ze zmrazených aktiv shodli. Nyní je na řadě Evropská komise, která má představit veškeré detaily. Definitivní schválení bude poté opět na členských státech. Aktiva v hodnotě zhruba 200 miliard eur (bezmála pět bilionů korun) jsou držena v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii.