Aktual.: 7.10.2025 09:38
Brusel – Členské státy EU se zdají být blízko dohodě na omezení pohybu ruských diplomatů v rámci bloku. Maďarsko podle listu Financial Times naznačilo, že návrh už nebude blokovat. Další jednání velvyslanců při EU se koná ve středu. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazovala Česká republika, dlouho pro něj ale nezískala dostatečnou podporu. Zpravodajské služby tvrdí, že nejrůznější sabotáže v Evropě jsou často vedeny špiony operujícími pod diplomatickým krytím.
Moskvou sponzorovaní zpravodajci jsou obviňováni z nárůstu provokací proti státům NATO, od žhářství a kybernetických útoků až po sabotáže infrastruktury a narušení způsobená drony. Podle bezpečnostních služeb jde o koordinovanou kampaň s cílem destabilizovat evropské spojence Kyjeva, napsal list Financial Times. Navrhovaná pravidla mají donutit ruské diplomaty působící v hlavních městech EU informovat ostatní vlády o svých cestovních plánech ještě předtím, než překročí hranice hostitelské země.
Diplomatická služba EU přišla s tímto návrhem na konci září a zahrnula ho do nového, devatenáctého balíčku sankcí proti Rusku v reakci na jeho agresi proti Ukrajině. Sankce je potřeba schválit jednomyslně. I podle zdrojů ČTK existují náznaky, že by Maďarsko na středečním jednání Coreperu, tedy schůzky velvyslanců členských zemí unie, nemělo být proti a státy by tak mohly nalézt shodu.
Ohledně celého devatenáctého balíku ale zůstávají ještě dva problémy, respektive nejasnosti. Jedna se týká Slovenska, jenž podmiňovalo souhlas se sankcemi kroky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu, které nijak nesouvisí s obsahem balíčku. Podle zdrojů z komise unijní exekutiva příliš netušila, co Bratislava chce. U předchozího osmnáctého balíku slovenský premiér požadoval záruky EK ohledně dodávek plynu a dostal ohledně toho dopis od šéfky Evropské komise. Zda bude něco podobného i nyní, nebylo jasné.
Druhý problém se objevil u Rakouska. To se všemi navrhovanými omezeními souhlasilo, nicméně chtělo navíc do balíčku zahrnout další opatření vedoucí ke zrušení sankcí na aktiva spojená s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, aby tak mohla být odškodněna rakouská banka Raiffeisen Bank International za pokutu, kterou má zaplatit v Rusku. S tím ale podle zdrojů ČTK nesouhlasí 14 zemí. Jejich velvyslanci při EU již minulý týden uvedli, že pokud by byl rakouský návrh do sankcí zahrnut, nemohou balíček podpořit.
V souvislosti s omezením pohybu ruských diplomatů český ministr zahraničí Jan Lipavský opakovaně připomínal, že celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto již dlouhé měsíce požadovalo, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chtělo, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou. Pro svůj návrh získávali Češi v EU poslední dobou čím dál větší podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, ale s tímto opatřením měly stále problém. Obávaly se totiž recipročních kroků ze strany Moskvy.
