Aktualizace: 15.02.2024 10:11
Brusel – Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Řekla to dnes komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy.
„Nemáme zájem prodlužovat třístrannou smlouvu o tranzitu plynu s Ruskem, jejíž platnost vyprší s koncem letošního roku,“ řekla podle agentury Reuters eurokomisařka na zasedání výboru Evropského parlamentu.
Slovenský premiér Robert Fico v lednu po setkání se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem uvedl, že tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropy by mohl pokračovat. Následně zopakoval, že téma bylo předmětem jednání a naznačil i možný postup ohledně zajištění tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Kyjev to ale vzápětí popřel.
„Postoj ukrajinské strany je jednoznačný: smlouva o tranzitu přestane platit na konci letošního roku,“ sdělil tehdy agentuře Bloomberg tiskový odbor premiéra Šmyhala. „S Rusy jednat nebudeme a kontrakt neprodloužíme,“ dodal.
Rusko podle současné smlouvy nadále dodává plyn do Evropské unie. Podle analytiků z poradenské společnosti Energy Aspects existuje i bez prodloužení smlouvy možnost, že ruská plynárenská společnost Gazprom bude plyn zájemcům z EU dodávat prostřednictvích krátkodobých rezervací přepravních kapacit na Ukrajině.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov na konci ledna řekl, že pokud Ukrajina smlouvu o tranzitu zemního plynu z Ruska neprodlouží, bude Rusko k vývozu plynu do Evropy využívat alternativní trasy a námořní dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG).
Evropská unie uvalila na Rusko rozsáhlé hospodářské sankce v reakci na jeho útok na Ukrajinu. Dovoz ruského plynu EU sice nezakázala, snaží se však zbavit závislosti na dodávkách energetických surovin z Ruska. Pokles dodávek ruského plynu EU kompenzuje mimo jiné dovozem LNG.
Do České republiky loni většina plynu proudila přes Německo, z Norska a z terminálů na LNG na pobřeží Severního moře, respektive z Belgie, Nizozemska či Německa. Od října začal do Česka proudit i ruský plyn nakoupený na slovenském nebo rakouském trhu, jehož celkový podíl nakonec činil zhruba sedm procent celkové roční spotřeby České republiky.
