Aktual.: 10.04.2025 14:04
Brusel – Evropská unie o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená vysoká cla na deset procent na dobu 90 dní.
„Vzali jsme na vědomí oznámení prezidenta Trumpa. Chceme dát vyjednávání šanci,“ uvedla šéfka EK s tím, že protiopatření ze strany EU budou odložena o 90 dní. „Pokud jednání nebudou uspokojivá, naše protiopatření začnou platit,“ dodala. Přípravné práce na dalších protiopatřeních proti americkým clům podle ní nadále pokračují. „Jak jsem řekla již dříve, všechny možnosti zůstávají na stole,“ doplnila.
Stejně se vyjádřil i mluvčí Evropské komise Olof Gill, podle kterého je sice platnost protiopatření pozastavena, nicméně i nadále pokračují jednání komise se členskými státy a se zástupci průmyslu. „Chceme ale vyjednávat, chceme s americkou administrativou hovořit,“ dodal Gill.
Evropskou unii v posledních měsících třikrát zasáhla cla nařízená americkým prezidentem. Nejprve 25 procent na ocel a hliník, následně 25 procent na automobily a nakonec ve výši 20 procent na všechny evropské produkty. První cla, konkrétně na ocel a hliník, oznámil Trump již v polovině března. Evropská unie v prvotní reakci uvedla, že chystá protiopatření vůči americkému zboží, která by měla být v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard Kč). Následně eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič upřesnil, že protiopatření nebudou mít tak vysokou hodnotu, protože „eurokomisaři naslouchali členským státům“. Mělo by jít asi o 22,1 miliardy eur (asi 556 miliard Kč).
Tato protiopatření byla členskými státy schválena ve středu. Cla měla začít být vybírána 15. dubna a mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu. Nyní byla nicméně platnost těchto odvetných opatření pozastavena o 90 dní.
O reakci EU dnes na mimořádné dopolední schůzce diskutoval rovněž i takzvaný Coreper, tedy velvyslanci členských států EU v Bruselu. Schůzka se uskutečnila za zavřenými dveřmi, právě po jejím skončení vydala šéfka Evropské komise k americkým clům své nové prohlášení.
Pozastavení ze strany Spojených států se podle mluvčího EK týká pouze takzvaných recipročních cel, která byla vyhlášena jako poslední. Cla na automobily i cla na ocel a hliník ze strany USA i nadále platí.
Šéfka EK uvítala Trumpův odklad cel, EU chce dále jednat
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes uvítala rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit platnost takzvaných recipročních cel o 90 dní. Evropská unie je připravena dále se Spojenými státy jednat o odstranění obchodních překážek, které bude prospěšné pro obě strany, uvedla v prohlášení. Podotkla přitom, že prosazuje nulová vzájemná cla. Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen listu Financial Times řekl, že EU zvažuje kupovat více zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, což požaduje Trump.
Trump ve středu překvapivě oznámil, že s výjimkou Číny Spojené státy na 90 dní s okamžitou platností snižují většině zemí celní sazbu na deset procent. Několik hodin byla v platnosti takzvaná reciproční cla, která v případě Evropské unie činila 20 procent. Trump řekl, že jejich účinnost pozastavil, aby vytvořil prostor k jednání o clech s ostatními zeměmi. Politici řady dalších zemí Trumpův krok uvítali.
„Jasné a předvídatelné podmínky jsou nezbytné pro fungování obchodu a dodavatelských řetězců,“ uvedla šéfka unijní exekutivy. EU má podle ní v úmyslu vyjednávat s USA o podmínkách pro „hladký a vzájemně výhodný obchod“.
Německá politička opět zdůraznila, že dlouhodobě prosazuje dohodu o nulových clech, která jsou podle ní „daní ubližující firmám i spotřebitelům“. EU podle jejího dřívějšího vyjádření nabídla Washingtonu dohodu o nulových clech na průmyslové výrobky, neuspěla však.
Komise v následném prohlášení sdělila, že vyhodnotí středeční Trumpovo rozhodnutí a po konzultacích se členskými státy a zástupci průmyslu rozhodne o dalších krocích. EU již připravila balíček celních opatření, který má v odvetě za americká cla na dovoz automobilů, oceli a hliníku začít platit 15. dubna. V diskusích o takzvaných recipročních clech zatím větší část unijních zemí dávala přednost jednáním s Washingtonem před odvetou.
Trump v minulých dnech hovořil mimo jiné o tom, že EU se může vyhnout americkým clům, pokud bude nakupovat výrazně více zkapalněného zemního plynu z USA.
„Je tu potenciál, abychom nakupovali více amerického LNG, ale určitě to musí být za podmínek, které jsou v souladu s naší zelenou transformací,“ citoval britský deník eurokomisaře Jörgensena, který hovořil o unijním cíli vyrábět co nejvíce energie z obnovitelných zdrojů.
USA jsou již nyní s podílem 45 procent největším dodavatelem LNG do EU. Trump prohlásil, že by EU měla nakupovat plyn za 350 miliard dolarů, aby vymazala svůj obchodní přebytek, jehož odstranění je jedním z deklarovaných cílů celní ofenzivy šéfa Bílého domu. Podle EU by Trump měl započítat do obchodní bilance vedle zboží i služby, v nichž mají naopak přebytek Spojené státy.
Britský list poznamenal, že v moci Evropské komise je nanejvýš vybízet energetické firmy, aby s americkou stranou podepisovaly smlouvy, samotný nákup plynu je ale jen na nich.