Aktualizace: 8.02.2024 10:31
Brusel – Členské státy EU připravují další sankce proti členům palestinské teroristické organizace Hamás, tentokrát je ale chtějí spojit se sankcemi proti radikálním židovským osadníkům. Zatím se ale sedmadvacítka nedokázala shodnout, přitom pro schválení je potřeba jednomyslnost. Proti sankcím se staví Česká republika a Maďarsko, napsal bruselský server Politico. Česko ale podle ministra zahraničí Jana Lipavského neblokuje uvalení sankcí na radikální osadníky, jen mu vadí jejich spojování s postihy vůči Hamásu.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přišel s návrhem na uvalení sankcí proti židovským extremistickým osadníkům již loni v prosinci. V lednu zavedla Evropská unie nové sankce proti hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy. Tyto sankce se týkají šesti osob zapojených do financování Hamásu, který Evropská unie stejně jako Spojené státy považuje za teroristickou organizaci. Jsou mezi nimi finančníci Hamásu se sídlem v Súdánu a Alžírsku a muži z Libanonu, kteří jsou údajně zapojeni do praní špinavých peněz a jejich převodů ve prospěch hnutí.
Následně se měly členské státy zabývat právě sankcemi proti radikálním židovským osadníkům, Česku se ale nelíbí spojování těchto opatření do jednoho „balíku“. Zavedení sankcí prosazují zejména Belgie či Irsko, nedávno ale na svou stranu získaly i velkého spojence Izraele, Německo.
„Česko věcně neblokuje uvalení sankcí na izraelské osadníky podněcující násilí. Česko ale odmítá, aby se tyto sankce spojovaly s těmi, které směřují proti teroristům z Hamásu,“ uvedl ve středu v prohlášení pro české novináře ministr zahraničí Jan Lipavský. „Akt terorismu není na stejné úrovni jako činy osadníků, tyto věci nelze spojovat,“ dodal.
Proti sankcím jako takovým se staví Maďarsko. Jak uvedl ve středu ministr zahraničí Péter Szijjártó, v současné době „rozhodně není vhodný čas“ na to, aby Evropská unie vyhlašovala sankce proti izraelským osadníkům. Takový krok podle něj jen vytvoří mnohem větší napětí a prodlouží protiteroristické operace v oblasti.
K diskusi o sankcích Szijjártó maďarské agentuře MTI řekl, že „nikdy za posledních deset let nezažil tak přehnaně emotivní debatu, která se zvrhla v osobní útoky“, jako byla diskuse o Blízkém východě během uplynulého víkendu na neformálním zasedání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. „Je jasné, že v Evropě existuje vážný protiizraelský postoj,“ dodal šéf maďarské diplomacie a poukázal rovněž na strmý nárůst antisemitských zločinů i protiizraelských demonstrací.
Izrael se stal obětí brutálního teroristického útoku a provádí protiteroristické operace, které rovněž zahrnují ochranu civilistů a osvobození rukojmí, uvedl maďarský ministr. „Nyní není čas na sankcionování Izraelců, protože to může vyvolat pouze další napětí, prodloužit protiteroristické operace a mohlo by to mít za následek více obětí,“ dodal.
Evropa by se podle něj měla soustředit spíše na zajištění toho, aby protiteroristické operace v oblasti skončily co nejdříve úspěchem a život na Blízkém východě se mohl vrátit k normálu. „Jsem rád, že Češi mají podobný názor, ale upřímně říkám, že ani tentokrát nejsme ovlivněni postoji jiných zemí,“ doplnil Szijjártó.
Sankce na čtyři izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, uvalily minulý týden Spojené státy. Sankce znemožňují dotyčným využívat americký finanční systém a americkým občanům brání v uzavírání jakýchkoliv transakcí s nimi. O podobných opatřeních nyní uvažuje i Kanada.
Británie, Evropská unie a více než desítka dalších zemí včetně Austrálie a Kanady již dříve Izrael vyzvaly, aby přijal bezprostřední a konkrétní kroky, které by zamezily páchání násilí na Západním břehu. K násilnostem na Západním břehu docházelo už před 7. říjnem, po teroristických útocích Hamásu na Izrael ale násilných činů ze strany osadníků prudce přibylo.