Aktualizace: 10.06.2024 10:33
Washington – Volby do Evropského parlamentu zasadily ránu tradičním politickým silám starého kontinentu a posílily nacionalistické a populistické proudy, což může vést k přitvrzení imigrační politiky a podkopat ambiciózní klimatické plány, uvádí přední tištěná média v USA. Podle některých analýz nejvíce zazářila francouzská politička Marine Le Penová, jako hlavní poražení jsou naopak popisováni francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz.
„Výsledek ukázal, že obsazení parlamentu 27členného bloku se jasně posunulo doprava,“ napsala agentura AP, která volby označila za znepokojivý signál pro tradiční strany unie. Podobně hodnotil vyústění deník The New York Times (NYT), který nicméně zdůrazňuje, že středové politické skupiny budou mít v europarlamentu nadále většinu.
Výrazným motivem v americkém tisku je vzestup krajní pravice. „Evropská unie, dlouho vyzdvihovaná jako post-národní bašta liberálních hodnot, je nejen příznivým prostředím pro iliberální nacionalismus, ale potenciálně také ohniskem nové éry pravicové politiky na Západě,“ uvádí komentář listu The Washington Post (WP). Podle NYT zase volby ukázaly, že příklon ke krajní pravici v Evropě stále nedosáhl vrcholu.
Názorová sekce deníku The Wall Street Journal (WSJ) naopak ve své analýze uvádí, že nálepka krajní pravice se často používá zavádějícím způsobem. „Strany na pravici, které vyhrály, to udělaly tak, že se v mnoha otázkách posunuly ke středu,“ píše se v komentáři, který jako „hvězdu“ na této straně zmiňuje Le Penovou a její nacionalistické Národní sdružení (RN).
Ve zpravodajském textu WSJ podotýká, že RN, které ve Francii zvítězilo s obrovským náskokem, by mohlo být v nově obsazeném europarlamentu nejvíce zastoupenou politickou stranou. Podle AP byla Le Penová „nepochybně hvězdou pozoruhodné volební noci“.
V opačných souvislostech jsou v amerických médiích skloňování Macron a Scholz, jejichž strany ve Francii a Německu dostaly jen kolem 15 procent odevzdaných hlasů. „Jejich problémy mají ozvěnu na druhé straně Atlantiku, kde (americký) prezident (Joe) Biden svádí tvrdý souboj s trumpistickým (podle exprezidenta Donalda Trumpa; pozn. ČTK) hnutím, které se explicitně staví do pozice spojence protiimigračních, ‚anti-woke‘ stran evropské krajní pravice,“ píše se v komentáři WP.
Právě u imigrační politiky nebo odklonu od fosilních paliv by podle amerických analýz mohl výsledek voleb mít nejvýraznější dopady. AP si všímá, že už před volbami se křesťansko-demokratický tábor předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové v těchto otázkách posouval doprava, neboť cítil hrozbu ze strany radikálnějších uskupení. Podle agentury Bloomberg se nyní nad ambiciózními klimatickými plány EU vznáší otazníky, zatímco posílení krajní pravice by mohlo vést k přitvrzení imigrační politiky.
Komentář WSJ výsledky interpretuje tak, že evropští voliči chtějí „Evropskou unii, která řeší palčivé problémy“. Jako jeden z nich označuje imigraci, dále pak hovoří o omezování emisí skleníkových plynů „na úkor stagnujících ekonomik nebo prudkého růstu cen energií“.
