Aktual.: 9.07.2025 17:01
Brusel/Štrasburk – Evropská unie by chtěla dosáhnout obchodní dohody se Spojenými státy před 1. srpnem, mohlo by to být možné i v nadcházejících dnech, uvedl mluvčí Evropské komise Olof Gill. Právě dnes končí původně stanovená lhůta, do kdy měli jednotliví obchodní partneři USA čas vyjednat si dohodu, aby se vyhnuli vysokým dovozním clům, která americký prezident Donald Trump označuje za reciproční. Bílý dům ale již v pondělí avizoval, že cla nezačnou platit dříve než 1. srpna.
„Unijní týmy pracují neúnavně na technické i politické úrovni na uzavření principiální dohody se Spojenými státy,“ uvedl mluvčí komise. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová ve svém dnešním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku prohlásila, že EU „hledá jasný rámec, na kterém může dále stavět“. Výsledná dohoda by měla evropským obchodníkům i spotřebitelům poskytnou stabilitu a předvídatelnost.
„Spojené státy posunuly lhůtu pro uzavření dohod s partnerskými zeměmi na 1. srpna. Naším cílem je však dosáhnout dohody dříve, potenciálně i v nadcházejících dnech,“ řekl mluvčí Gill. Dosažení dohody podle něj nyní závisí na „ochotě dosáhnout výsledku, který bude přijatelný pro obě strany“. I šéfka komise několikrát zdůraznila, že dává přednost vyjednanému řešení, nicméně EU se připravuje i na možnost, že se uspokojivé dohody nepodaří dosáhnout.
EU odhaduje, že cla, která Trump již uvalil, se nyní vztahují na zboží za 380 miliard eur (9,4 bilionu Kč), tedy asi na 70 procent jejího vývozu do USA. Brusel chce, aby USA zrušily clo 25 procent na hliník, ocel a automobily. Požaduje také, aby Trump upustil od původně oznámeného cla, které bylo pro EU stanoveno na 20 procent, ale prozatím činí deset procent. V případě neúspěchu jednání slibuje unie Washingtonu odvetná opatření.
O současném stavu vyjednávání s USA se dnes odpoledne diskutovalo i na plenárním zasedání EP ve Štrasburku. Komise podle eurokomisaře Maroše Šefčoviče od začátku říkala, že její prioritou je takové řešení, které zajistí stabilitu a důvěru v obchod a investice. Eurokomisař pro obchod byl minulý týden již poněkolikáté v USA a jednal se zástupci americké administrativy. Nyní vyjednávání pokračují na dálku.
„Diskuse jsou konstruktivní, bylo dosaženo pokroku ve společném prohlášení. Doufám, že tento text bude finalizován,“ řekl Šefčovič europoslancům. I on zmínil, že by se mohlo podařit dosáhnout dohody již v následujících dnech. Půjde však jen o určitý základní rámec a následně bude potřeba definovat parametry dalších budoucích smluv, upřesnil Šefčovič.
Unijní exekutiva se ovšem připravuje i na variantu, že dohody dosaženo nebude. Zaměřuje se rovněž na diverzifikaci obchodu, tedy na ratifikování a uzavření smluv s dalšími zeměmi, například s Mercosurem, Mexikem, Indonésií, Indií, Filipínami či Thajskem.
Zástupci jednotlivých frakcí v europarlamentu se ve svých názorech rozdělili většinou na dvě skupiny podle toho, zda podporují, či nepodporují Donalda Trumpa. Kritici amerického prezidenta komisi vzkazovali, aby se nesnažila uzavřít dohodu za každou cenu a že by se neměla vzdávat a ustupovat. „Není inteligentní urážet někoho, s kým chcete dosáhnout dohody,“ vzkazovali naopak komisi Trumpovi spojenci, například z řad populistické frakce Patrioti pro Evropu. Poukazovali na to, že někteří evropští představitelé amerického prezidenta ostře kritizovali. Na adresu komise pak uvedli, že je slabá a její předsedkyně pasivní.
„Trump vyhrožuje 50procentními cly na měď a až 200procentními cly na léky. Obdivuju váš klid,“ uvedla belgická europoslankyně Kathleen Van Bremptová ze socialistické frakce. Komise se podle ní nemá bát sáhnout k odvetným opatřením, jestliže to bude nutné. Důležité je zejména ochránit pracovníky a tisíce pracovních míst v Evropě. „Nenechme hrát Trumpa hru s názvem Rozděluj a panuj,“ dodala.
Podobně se vyjádřila i její švédská kolegyně Karin Karlsbrová z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe). „Nesklánějte se před USA, nedovolte jim, aby nám diktovali podmínky,“ uvedla s tím, že Evropa musí ukázat USA, že je obchodním partnerem, se kterým stojí za to jednat. „Trumpova nelegální cla jsou zátěží pro firmy, ale když ustoupíte vyděrači, tak vás bude dále vydírat,“ doplnila ji německá europoslankyně Anna Cavazziniová z frakce Zelených. „Ptám se proto komise: Kde jsou vaše protiopatření? Proč ještě nejsou v platnosti?“ dodala.
Evropská unie přijala v dubnu první balík protiopatření proti americkým clům za 21 miliard eur, následně ho ale odložila o 90 dní, do pondělí 14. července. Jestliže nedojde k dalšími odkladu, měla by tedy tato opatření začít platit. Druhý balíček protiopatření v původní výši 95 miliard eur se nyní připravuje. Po námitkách některých členů EU by ale nakonec nejspíš mělo jít o opatření za 72 miliard eur.
