Europoslanci podpořili rychlejší navracení neúspěšných žadatelů o azyl

Změny unijní návratové politice dlouhodobě prosazovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy. Nová vláda premiéra Andreje Babiše hned na svém prvním zasedání současný migrační pakt zcela odmítla.

Návratové nařízení podpořilo 389 europoslanců, 206 bylo proti, 32 se zdrželo hlasování. Normu podpořilo 20 českých europoslanců, proti byla jen pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. Evropský parlament bude moci nyní zahájit jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy a která svou pozici přijala loni v prosinci. První kolo jednání s kyperským předsednictvím by mělo proběhnout v nejbližší době.

Výsledkem takzvaných trialogů by měl být konečný text nařízení, o kterém budou zákonodárci opět hlasovat. Nařízení obsahuje důležité prvky mimo jiné pokud jde o mezinárodní rozměr navracení. Zavádí možnost vracet osoby, které nemají zákonné oprávnění k pobytu, i do jiné země mimo Evropskou unii, než je země jejich původu nebo tranzitu, pokud jsou dodržovány mezinárodní normy v oblasti lidských práv. Zemí návratu tak může být i třetí země, se kterou má EU nebo její členský stát o této věci uzavřenou dohodu. Nařízení rovněž umožňuje zřízení takzvaných návratových center. Migranti, kterým bylo nařízeno opustit EU, by mohli být posláni do těchto center v případě, že jejich okamžitý návrat do země původu není z nějakých důvodů bezprostředně uskutečnitelný.

Podle kritiků povede nové návratové nařízení k masovým deportacím a rasovému profilování, jako je tomu podle nich ve Spojených státech. Půjde prý rovněž o porušování základních práv a opatření budou neefektivní a drahá.

Opatření zkritizovala například Eve Geddieová z Amnesty International. Namísto snížení nelegální migrace budou podle ní návrhy znamenat riziko, že mnohem více lidí uvízne v nejistých a zranitelných situacích. „Evropský parlament dnes rovněž hlasoval pro zpřísnění nepřiměřených požadavků, sankcí a omezení vůči osobám, jimž bylo vydáno rozhodnutí o navrácení, a pro výrazné rozšíření využívání detence, a to na mnohem delší dobu, což nedosahuje standardů mezinárodního práva,“ uvedla Geddieová. Zkritizovala rovněž takzvaná návratová centra, která podle ní představují vážné riziko porušování práv.

Hlasování vyvolalo kontroverze rovněž v Německu, a to kvůli tomu, že europoslanci německé vládní konzervativní unie CDU/CSU zvedli pro návrh ruku společně s Alternativou pro Německo (AfD), kterou kvůli krajně pravicovým aktivitám sleduje německá tajná služba. Hlasování podpořily i další populistické až krajně pravicové strany. Tradiční parlamentní strany včetně celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU) a bavorské sesterské Křesťansko-sociální unie (CSU) přitom spolupráci s AfD ze zásady odmítají, což označují jako takzvanou protipožární zeď.

Naopak Alternativa pro Německo dnešek označila za historický den nejen pro AfD, ale také pro celou Evropu. „Jasně se ukázalo, čeho můžeme dosáhnout, když protipožární zeď pozbyde své role,“ řekl vnitropolitická mluvčí AfD v Evropském parlamentu Mary Khanová. Dodala, že obyvatelé Německa i Evropy si přejí ukončit migrační katastrofu, jak současnou situaci označila.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}