Brusel – Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu zrychlil na 3,3 procenta z červencového tempa 2,9 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň zhruba za tři roky. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stály zejména ceny energií, které se meziročně zvýšily o 14,3 procenta.

Inflaci po celém světě v poslední době tlačí vzhůru konflikt na Blízkém východě, který vedl k výraznému zdražování ropy a plynu. Dnešní údaje podle agentury Reuters podporují očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) tento měsíc přikročí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, aby udržela inflaci pod kontrolou.

Inflace v eurozóně se už několik měsíců nachází nad dvouprocentním cílem ECB. Centrální banka v červnu přikročila k prvnímu zvýšení úroků za téměř tři roky, klíčová depozitní sazba tak vzrostla o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta. V červenci banka úroky ponechala beze změny, o jejich nastavení bude znovu rozhodovat příští týden. Předpokládá se, že úrokové sazby zvýší o další čtvrtinu procentního bodu.

Obavy z prudkého vzestupu inflace a z razantnějšího zpřísňování měnové politiky zatím zmírňuje skutečnost, že základní inflační tlaky zůstávají relativně mírné. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, v srpnu klesla na 2,4 procenta z 2,5 procenta v předchozím měsíci.

„Přetrvává řada inflačních rizik, jádrová inflace ale šest měsíců po začátku konfliktu na Blízkém východě zůstává překvapivě mírná,“ uvedl ekonom Bert Colijn ze společnosti ING. Upozornil, že jádrová inflace se v srpnu nacházela na stejné úrovni jako v únoru, tedy před začátkem konfliktu. „Výrazný přesun zvýšených nákladů na energie do cen ostatního zboží zatím nenastal,“ dodal.

Colijn nicméně varoval, že v příštích měsících mohou inflační tlaky nabrat na síle. „Ceny energií by se mohly ještě zvýšit, na dodavatelské řetězce mají negativní vliv sucha a ekonomika si stále vede poměrně dobře, což usnadňuje přenos vyšších nákladů na zákazníky,“ uvedl. Poukázal rovněž na známky zrychlujícího růstu mezd.

Meziroční míra inflace v České republice v červenci podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zrychlila na 1,7 procenta z červnového tempa 1,5 procenta. Předběžný odhad srpnového vývoje inflace zveřejní ČSÚ v pátek.

Česká národní banka (ČNB) v červnu rovněž přikročila ke zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, její základní sazba tak vzrostla na 3,75 procenta. Na dalším zasedání na začátku srpna pak ČNB úroky ponechala beze změny. O nastavení úroků bude ČNB znovu rozhodovat 17. září.

Meziroční míra inflace v zemích eurozóny

  srpen 2025 březen 2026 duben 2026 květen 2026 červen 2026 červenec 2026 srpen 2026
Eurozóna 2,0 2,6 3,0 3,2 2,8 2,9 3,3
Belgie 2,6 2,2 4,2 4,0 3,3 3,6 4,2
Bulharsko 3,5 2,8 6,0 6,3 5,2 4,4 5,1
Chorvatsko 4,6 4,6 5,4 4,9 4,2 3,6 3,7
Estonsko 6,2 3,5 3,2 3,6 2,0 2,0 1,3
Finsko 2,3 2,5 2,4 2,8 2,7 2,5 2,4
Francie 0,8 2,0 2,5 2,8 2,0 2,4 2,7
Irsko 1,9 3,6 3,6 3,5 3,2 3,1 3,4
Itálie 1,6 1,6 2,8 3,2 3,0 2,9 3,2
Kypr 0,0 1,5 3,0 3,5 4,1 4,4 5,2
Litva 3,6 4,4 4,9 5,1 5,4 5,4 5,8
Lotyšsko 4,2 3,4 2,9 3,5 3,3 2,5 2,9
Lucembursko 2,8 3,8 5,2 4,5 3,7 3,4 4,0
Malta 2,7 2,3 2,5 2,1 2,0 2,1 1,9
Německo 2,0 2,8 2,9 2,7 2,4 2,8 2,9
Nizozemsko 2,4 2,6 2,5 3,4 2,5 3,0 2,8
Portugalsko 2,5 2,7 3,3 3,1 3,1 3,1 3,6
Rakousko 4,1 3,2 3,4 3,7 3,2 2,7 2,9
Řecko 3,1 3,4 4,6 4,9 3,9 2,7 3,7
Slovensko 4,4 3,7 4,1 4,0 3,5 3,2 3,1
Slovinsko 3,0 2,4 3,4 3,8 3,7 3,0 3,4
Španělsko 2,7 3,4 3,5 3,6 3,6 3,9 4,5

Zdroj: Eurostat

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version