Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem

„Téměř celý region zaznamenal nadprůměrné roční teploty. V roce 2025 zaznamenaly subarktické Norsko, Švédsko a Finsko nejhorší vlnu veder v historii měření, kdy po 21 dní v kuse překračovaly teploty 30 stupňů Celsia i uvnitř samotného polárního kruhu,“ uvedl generální ředitel ECMWF Florian Pappenberger.

K oteplování Evropy podle strategické vedoucí pro klima v ECMWF Samanthy Burgessové přispívají změny povětrnostních podmínek, nižší znečištění vzduchu nebo například menší sněhová pokrývka. Nadprůměrné roční teploty zaznamenala podle expertů i většina území Česka.

Podle studie se zmenšuje oblast Evropy, kde se vyskytují zimní dny s teplotami pod bodem mrazu. Zmenšuje se také rozloha oblastí, které zaznamenávají alespoň 14 po sobě jdoucích mrazivých dnů, tedy takových, kdy je minimální teplota nula stupňů Celsia nebo nižší. Rozloha těchto oblastí se od roku 2020 zmenšila i v ČR.

Nadprůměrné teploty a podprůměrné srážky vedly k významnému úbytku sněhové a ledové pokrývky, uvedli experti. V březnu 2025 byla sněhová pokrývka v Evropě asi o 31 procent menší, než je průměr. Jednalo se o třetí nejmenší rozsah od začátku pořizování záznamů v roce 1983, vyplývá ze zprávy. Klimatické podmínky ovlivňují také vodní zdroje, asi 70 procent evropských řek mělo loni podprůměrný roční průtok. Z hlediska půdní vlhkosti se jednalo o jeden ze tří nejsušších roků od roku 1992, uvedli experti.

Horko a sucho přispěly k rekordní aktivitě lesních požárů v Evropě. Celkově shořela plocha o rozloze asi 1,034.000 hektarů a emise z lesních požárů dosáhly nejvyšší úrovně v historii měření, uvedli experti. Zvláště silně bylo zasaženo Španělsko, na které připadala přibližně polovina emisí.

Obnovitelné zdroje energie pokryly loni podle expertů zhruba 46 procent evropské spotřeby elektřiny. Solární energie podle nich dosáhla rekordu s podílem asi 12,5 procenta. To podle Burgessové souvisí s nižším znečištěním vzduchu, díky němuž se tvoří méně nízkých oblaků, které odrážejí sluneční světlo. Na Zemi proto dopadá více slunečního záření.

Světové oceány absorbovaly přibližně 90 procent přebytečného tepla způsobeného emisemi skleníkových plynů zapříčiněných člověkem. Evropská část oceánů zaznamenala loni nejvyšší roční teplotu povrchu moře v historii měření, šlo o čtvrtý rok v řadě s rekordním oteplením. Podle vědců to má negativní dopad na biologickou rozmanitost. Podle Burgessové vyžaduje tempo klimatických změn naléhavější opatření. Nejedná se podle ní o hrozbu budoucnosti, ale o současnou realitu. Je potřeba zajistit, aby rozhodnutí vycházela z pevných vědeckých základů, uvedla.

Evropská unie se zavázala k rozsáhlé obnově ekosystémů, a to včetně obnovy nejméně 20 procent suchozemských a mořských oblastí do roku 2030 a všech ekosystémů, které to potřebují, do roku 2050.

Copernicus: Na 95 procent Evropy zažilo nadprůměrné teploty, ubylo sněhu

Nejméně 95 procent Evropy zažilo v roce 2025 nadprůměrné roční teploty. Ledovce ve všech evropských regionech zároveň zaznamenaly celkový úbytek hmoty, Island evidoval dokonce druhý největší úbytek ledovců v historii měření. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to dnes uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

„Subarktická Fennoskandinávie zažila v červenci nejdelší vlnu veder v historii měření, která trvala tři týdny. Během tohoto období dosáhly a překročily teploty v blízkosti a uvnitř polárního kruhu 30 stupňů Celsia, přičemž maximum 34,9 stupně Celsia bylo naměřeno v obci Frosta v Norsku,“ stojí v prohlášení služby Copernicus. Fennoskandináve zahrnuje Skandinávii, Finsko, Karélii a poloostrov Kola.

Rychlé oteplování v Evropě snižuje podle nové zprávy rozsah sněhové a ledové pokrývky, zatímco nebezpečně vysoké teploty vzduchu, sucho, vlny veder a rekordní teploty oceánů ovlivňují oblasti od Arktidy po Středomoří. Evropa, stejně jako mnoho dalších regionů světa, čelí stále silnějším dopadům – od rekordních vln veder na pevnině i v moři, přes ničivé lesní požáry až po pokračující úbytek biodiverzity – s důsledky pro společnosti i ekosystémy napříč kontinentem, dodává zpráva.

Lesní požáry zničily v loňském roce přibližně 1,034.550 hektarů porostu, což je největší plocha v historii měření. Průtoky řek pak byly v celé Evropě po dobu 11 měsíců v roce podprůměrné. Bouře a záplavy postihly tisíce lidí po celé Evropě, ačkoli extrémní srážky a povodně byly podle zprávy služby Copernicus méně rozšířené než v posledních letech.

Nadprůměrné teploty a podprůměrné srážky vedly k významnému úbytku sněhové a ledové pokrývky. V březnu 2025 byla sněhová pokrývka v Evropě asi o 1,32 milionu čtverečních kilometrů (31 procent) menší, než je průměr – což odpovídá celkové rozloze Francie, Itálie, Německa, Švýcarska a Rakouska. Jednalo se o třetí nejmenší rozsah sněhové pokrývky od začátku pořizování záznamů v roce 1983

„Evropa je kontinentem, který se otepluje nejrychleji, a dopady jsou již nyní závažné,“ uvedl Florian Pappenberger, generální ředitel Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), které se podílelo na vypracování zprávy. „Zpráva z roku 2025 nabízí jasné a praktické poznatky, které podpoří politická rozhodnutí a pomohou veřejnosti lépe porozumět měnícímu se klimatu, ve kterém žijeme,“ dodal.

Na zprávě o stavu klimatu v Evropě v roce 2025 (ESOTC 2025), kterou vydaly společně Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), se podílelo přibližně 100 vědeckých přispěvatelů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data poskytují obyvatelům EU aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}