Evropa musí reagovat a říct, co chce, uvedl Babiš k dohodě Trumpa s Putinem

„Sílí hlasy, že Evropa by se měla nějakým způsobem angažovat. Trump mluví s Putinem běžně. My jsme úplně out,“ prohlásil předseda české vlády.

Americký prezident minulý týden překvapivě oznámil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300.000 tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Dohodu o dodávkách sjednal při telefonickém rozhovoru s Putinem. Putin následně prohlásil, že Rusko je připraveno dodávat ropu a ropné produkty do zahraničí a že tyto dodávky budou mít příznivý vliv na světovou ekonomiku.

Trumpovo rozhodnutí vyvolalo kritiku na Ukrajině i v mnohých dalších evropských zemích, lídři by o něm dnes měli v Bruselu jednat. „Evropská rada lituje rozhodnutí Spojených států dočasně pozastavit sankce na ruskou naftu,“ stojí v poslední verzi závěrů, které má ČTK k dispozici.

EU má přestat vydávat víza ruským občanům, požadují premiéři pobaltských států

Země Evropské unie by měly přestat vydávat víza ruským občanům, uvedl dnes před začátkem summitu EU v Bruselu estonský premiér Kristen Michal. K výzvě se připojil i jeho lotyšský kolega Andris Kulbergs. Podle něj budou podobné útoky, jako byl ten v Lipsku, pokračovat, pokud Evropané umožní ruským občanům volně cestovat po kontinentu.

„Ukrajina potřebuje naši plnou podporu, musíme zastavit vydávání víz Rusům, nechcete je u vás doma,“ řekl estonský premiér novinářům. Předseda lotyšské vlády zdůraznil rovněž i potřebu důslednějšího vymáhání sankcí, nejen jejich zavádění. „Nesynchronizovali jsme sankce na některé produkty, které tak končí v rukou Rusů a oni tak mohou neustále vyrábět zbraně,“ řekl Kulbergs.

Zákaz vydávání turistických víz ruským občanům prosazuje rovněž i finský premiér Petteri Orpo. Návrh odůvodňuje právě obavami ze sabotáží, které Rusko podniká proti Západu, aby oslabilo podporu Ukrajiny, bránící se pátým rokem ruské invazi.

Jedenáct evropských zemí včetně České republiky již v červnu požádalo Evropskou komisi, aby zpřísnila vydávání schengenských víz ruským občanům. Dopis, který zástupci států poslali šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové a eurokomisaři pro migraci Magnusi Brunnerovi, za Česko podepsali ministr zahraničí Petr Macinka a ministr vnitra Lubomír Metnar.

Kromě Česka dopis podepsalo i Švédsko, Polsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a dále dvě země mimo EU – Norsko a Island. Evropa podle těchto států potřebuje „jednotný a koordinovaný přístup“, jinak sankce nemají smysluplný dopad na ruský stát a společnost.

Podle statistik uvedených v dopise bylo ruským občanům v roce 2025 vydáno 477.878 schengenských víz pro turistické účely. Významnou část z nich přitom tvořila víza pro více vstupů.

Vydávání víz je v pravomoci jednotlivých členských zemí. Některé usilují o úplný zákaz vstupu ruských občanů do EU, což ale vyžaduje souhlas kvalifikované většiny států.

Většina unijních zemí na hranicích s Ruskem nebo v jeho blízkosti již vydávání víz výrazně omezila. Polsko, pobaltské státy, Česko a Finsko svým východním sousedům z velké části zavřely dveře. Naopak státy, které se spoléhají na příliv ruských turistů během léta, jako je Itálie, Španělsko, Řecko a Francie, stejně jako za vlády maďarského premiéra Viktora Orbána ke Kremlu vstřícné Maďarsko, byly v udělování víz relativně liberální i navzdory rusko-ukrajinské válce.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}