Evropa neopustí Ukrajinu, řekl po summitu EU prezident Macron

„Rolí Evropanů je držet linii,“ poznamenal Macron na tiskové konferenci. Podle něj je Evropská unie také otevřená další finanční podpoře Ukrajiny. Zelenskyj dnes v Bruselu oznámil, že jeho země bude potřebovat na svou obranu od EU dalších 70 miliard eur (1,7 bilionu korun).

„Ukrajina vznesla svůj požadavek, je příliš brzy uvádět nová čísla,“ uvedl Macron ohledně toho, zda tyto peníze EU poskytne. Podle francouzského prezidenta je nyní prioritou, aby Ukrajina dostala všech 90 miliard eur pomoci, kterou unijní lídři schválili loni. Podle Macrona bude nutné přihlédnout k tomu, kolik peněz uvolní i další spojenci Ukrajiny. Zelenskyj dnes řekl, že Kyjev potřebuje celkem 155 miliard eur.

Podle Macrona je také důležité posílit vlastní příjmy Ukrajiny. Macron připomněl, že ruské útoky v Černém moři výrazně ztěžují export ukrajinských zemědělských produktů. Tím Ukrajina přichází o část svých příjmů. Omezení dodávek ukrajinského obilí má přitom přímý dopad na situaci v chudších státech světa. „Rusko se rozhodlo vyhladovět tyto země,“ uvedl Macron.

Francouzský prezident kritizoval minulý týden oznámenou dohodu, podle které Spojené státy dočasně uvolní sankce na ruskou naftu. „Vysílá to negativní signál a je to prvek, který rozděluje a vytváří pochybnosti,“ uvedl Macron. Podle něj je dohoda neefektivní a nevyřeší problémy s ropou a palivy na světových trzích. Macron uvedl, že se bude snažit jednat se Spojenými státy o opatřeních, která by skutečně vedla k poklesu cen paliv.

Macron také odmítl výroky krajně pravicové prezidentské kandidátky Marine Le Penové, která uvedla, že v případě zvolení by zastavila finanční pomoc Ukrajině. Takový krok by podle Macrona šel proti bezpečnosti Francie a Evropy. Paříž by byla v takovém postoji osamocená, dodal Macron. „Nejlepším způsobem, jak ochránit Francii, je podporovat Ukrajinu,“ uvedl Macron. V narážce na Le Penovou uvedl, že někteří kandidáti mluví, jako by již seděli v Elysejském paláci.

Šéfka EK: EU nezruší sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí válku na Ukrajině

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla dnes při příchodu na summit EU v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během společného prohlášení právě s šéfkou EK a předsedou unijních summitů Antóniem Costou poděkoval Evropské unii za podporu. Podpora Ukrajiny, která se již pátým rokem brání ruské agresi, je jedním z hlavních témat dnešního jednání.

„Vidíme, že Rusko energetické příměří nerespektuje a naopak vyostřuje útoky, “ řekla novinářům von der Leyenová. „Jedna věc je naprosto jasná: nezrušíme žádné sankce, dokud Rusko tuto válku neukončí,“ dodala.

Zelenskyj zopakoval, že „nevidí žádné signály, že by Rusko chtělo válku ukončit“. Evropské unii poděkoval, že při Ukrajině stojí. Později na síti X ukrajinský prezident dnešní setkání s von der Leyenovou i Costou ocenil. „Oceňujeme, že vše, na čem se dohodneme, je neprodleně uváděno do praxe. Dnes jsme jednali o další pomoci, především s ohledem na naše potřeby v oblasti energetiky a protivzdušné obrany. Hovořili jsme o podpoře naší finanční odolnosti, a to i pro příští rok, a koordinovali jsme naše kroky v oblasti evropské integrace,“ uvedl.

Estonský premiér Kristen Michal v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že Evropská unie bude pravděpodobně muset poskytnout Ukrajině novou půjčku, která pomůže pokrýt její rozpočtový schodek na příští rok. „Už minulá zima byla peklo a tato bude rovněž peklo,“ řekl Michal s tím, že je na Evropě, aby Ukrajině pomohla zajistit, co potřebuje. „Je třeba – na začátku i na konci každého rozhovoru – neustále připomínat, že my sedíme v teplé místnosti, svítí nám světla, funguje topení a máme teplou kávu. Nesmíme být válkou na Ukrajině unaveni, protože oni bojují za nás,“ dodal estonský premiér.

Evropská unie otevřela tento týden v přístupových rozhovorech s Ukrajinou další kapitoly vyjednávání, tentokrát o oblastech vnitřního trhu, konkurenceschopnosti a inkluzivního růstu. „Budeme dělat všechno pro to, abychom otevřeli zbývající dva klastry do konce letošního roku a jsem si jistý, že se nám to podaří,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Ukrajina má nyní otevřené čtyři ze šesti tematických celků, takzvaných vyjednávacích klastrů, do nichž je rozděleno celkem 33 kapitol přístupových jednání. Kromě nově otevřených oblastí vnitřního trhu a konkurenceschopnosti a inkluzivního růstu jde o základní otázky, zahrnující mimo jiné právní stát a fungování demokratických institucí, a vnější vztahy. Zbývá otevřít klastry týkající se zelené agendy a udržitelné konektivity a zdrojů, zemědělství a soudržnosti.

Magyar ujistil na schůzce Zelenského o solidaritě tváří v tvář ruské agresi

Maďarsko je připraveno všemi dostupnými diplomatickými prostředky přispět k dosažení příměří a trvalého míru na Ukrajině, řekl maďarský premiér Péter Magyar ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému na jejich dnešní schůzce v Bruselu. Současně jej ujistil o plné solidaritě Budapešti tváří v tvář agresi, kterou Rusko vede už pátým rokem proti svému sousedovi. Magyar to uvedl na sociálních sítích. Zelenskyj jednání označil za velmi dobré.

„Ukrajinskému prezidentovi jsem vyjádřil svou plnou solidaritu v souvislosti s nelidskou ruskou agresí, která proti jeho zemi trvá již téměř pět let,“ napsal Magyar na svém účtu na facebooku. „Uvedl jsem, že Maďarsko je připraveno poskytnout veškerou možnou diplomatickou pomoc při dosažení co nejrychlejšího příměří a nastolení trvalého míru,“ dodal premiér.

Zelenskyj označil schůzku za velmi dobrou. Novinářům v Bruselu řekl, že s Magyarem diskutovali o celé řadě témat a že by se „nebránil“ návštěvě Budapešti k dalšímu bilaterálnímu jednání.

V souvislosti s problematikou maďarské menšiny v ukrajinské Zakarpatské oblasti Magyar uvedl, že se oba státníci na své první oficiální schůzce shodli, že je v zájmu obou zemí postavit politické a hospodářské vztahy Kyjeva a Budapešti na nové základy.

Magyar podle svých slov na setkání uvítal uzavření politické dohody mezi Maďarskem a Ukrajinou o posílení práv maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti. „Jako první krok k obnovení vzájemné důvěry jsme ocenili, že ukrajinský parlament na základě této dohody přijal zákon o vzdělávání menšin a že ukrajinská strana neprodleně zahájila jeho naplňování,“ uvedl. S ukrajinským prezidentem se prý dohodli, že jednání budou pokračovat na ministerské úrovni s cílem zlepšovat postavení menšin v obou zemích.

Budapešť v červnu dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny, jejíž postavení je dlouhodobým zdrojem napětí mezi oběma sousedními zeměmi. Maďarsko od léta blokovalo otevření dvou takzvaných vyjednávacích klastrů, tedy tematických skupin přístupových kapitol. Svůj postoj ale Budapešť nyní změnila a tak mohly být v úterý na mezivládní konferenci v Lucemburku otevřeny přístupové rozhovory o oblastech týkajících se vnitřního trhu, konkurenceschopnosti a inkluzivního růstu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}