Aktual.: 19.01.2026 21:12
Kodaň/Brusel/Washington – Evropské země se ohradily proti dodatečným clům, která na ně od 1. února uvalil americký prezident Donald Trump za to, že se postavily proti jeho cíli získat Grónsko, poloautonomní součást Dánského království. Podle Berlína a Paříže se Evropa nenechá vydírat, britský premiér Keir Starmer označil Trumpův postup za zcela chybný. Prezidenta USA kvůli Grónsku kritizuje také část jeho republikánů. Trump dnes Evropě vzkázal, že se nemá starat o Grónsko, ale spíše o válku na Ukrajině.
Ve čtvrtek se kvůli situaci uskuteční mimořádný summit Evropské unie, Česko na něm bude zastupovat premiér Andrej Babiš, který dnes jednoznačně neřekl, že Praha stojí za Grónskem. Podle českého prezidenta Petra Pavla je třeba upřednostnit diplomacii před tlakem a stavět na respektu k pravidlům.
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zavádí dodatečná desetiprocentní cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska a že tyto poplatky budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou s Dánskem dohodu o koupi Grónska. Zmíněné evropské země se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat.
Trump rovněž napsal norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi dopis, že už necítí povinnost myslet čistě na mír, když za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. V dopise zároveň zdůraznil svůj záměr získat Grónsko. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. Zároveň podotkl, že stoprocentně naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes prohlásil, že celní výhrůžky oslabují transatlantické partnerství a obsahují riziko další eskalace. Německo chce podle něj reagovat rozvážně a přiměřeně. Německý ministr financí Lars Klingbeil uvedl, že Evropa se nenechá vydírat a připravuje jednotná protiopatření pro případ, že USA cla skutečně uvalí. Francouzský ministr financí Roland Lescure řekl, že reakce bude jednotná a koordinovaná, a vyzval, aby se EU nebála použít takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ovšem při dnešní návštěvě Prahy řekl, že věc nevnímá jako unijní záležitost, jde podle něj o problém dvou stran. Nepovažuje proto za nutné, aby EU vydala společné prohlášení.
Starmer označil Trumpův celní tlak za zcela chybný, zároveň ale řekl, že je odhodlán udržet silné a konstruktivní vztahy mezi Británií a USA. Správnou cestou je podle něj rozvážná diskuze. Eskalaci se chce vyhnout i Evropská unie, sdělil mluvčí Evropské komise Olof Gill, který mluvil o dialogu.
Trumpa kritizovala šéfka Valného shromáždění OSN Annalena Baerbocková, která varovala před rozpadem mezinárodního právního řádu, pokud by USA nátlakem Grónsko získaly.
Zatímco Trump myšlenku začlenění Grónska do USA zdůvodňuje bezpečnostními zájmy, republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon hovoří o frašce. Podle serveru The Hill by se přiklonil k ústavní žalobě na Trumpa, pokud by se prezident rozhodl pro invazi. Republikánská senátorka z Aljašky Lisa Murkowská cla označila za zásadní chybu a řekla, že spor jen nahrává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Babiš za relevantní považuje Trumpovy argumenty o Číně a Rusku, které jsou podle amerického prezidenta připraveny se Grónska zmocnit; český ministerský předseda míní, že je třeba se domluvit. Nový předseda ODS Martin Kupka uvedl, že Česko má stát za Grónskem, Dánskem a za dalšími evropskými spojenci.
Dánsko mezitím do Grónska vysílá na cvičení další vojáky včetně náčelníka generálního štábu Petera Boysena. Kodaň již dříve uvedla, že do grónské metropole Nuuku vyslalo asi stovku vojáků a že podobný počet je také ve městě Kangerlussuaq. Cvičením chce Dánsko prokázat, že bere vážně ochranu regionu, která je podle Trumpa nedostatečná.
Dánsko a Grónsko už také diskutovaly o možnosti mít v Grónsku misi NATO, řekl dnes dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a grónskou ministryní zahraničí Vivian Motzfeldtovou.
S dvojicí ministrů dnes v Bruselu jednala také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, podle níž je bezpečnost Arktidy společným transatlantickým zájmem, hrozby uvalení cel ale nejsou cestou, jak ho řešit. Evropa si podle ní bude stát za svým a má k dispozici řadu nástrojů k ochraně svých zájmů.
Trumpův bezpečnostní argument má podle odborníků oslovených ČTK určitou logiku, klíčovou roli však hraje i faktor nerostných surovin.
Ve švýcarském Davosu dnes začíná výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kterého se zúčastní velká americká delegace vedená Trumpem. Není vyloučeno, že Trumpovu účast budou chtít Evropané využít k jednáním o Grónsku. Na místě ale nebudou zástupci dánské vlády, která právě kvůli napjaté situaci týkající se Grónska svou účast odřekla.
Trumpovo vyjádření vyvolalo neklid nejen na politické, ale i ekonomické úrovni. Evropské akcie dnes klesly: panevropský index STOXX Europe 600 odepsal 1,19 procenta a uzavřel na 607,06 bodu; hlavní index frankfurtské burzy DAX klesl o 1,34 procenta na 24.959,06 bodu; pařížský index CAC 40 ztratil 1,78 procenta a uzavřel na 8112,02 bodu; hlavní index londýnské burzy FTSE 100 klesl o 0,39 procenta na 10.195,35 bodu. Na finančních trzích ve Spojených státech se dnes kvůli státnímu svátku neobchodovalo. Analytici oslovení ČTK uvedli, že nová americká cla a případná evropská odveta by představovaly systémový šok, který by mohl ukončit období růstu kurzů akcií.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
