Komerční prezentace Aktual.: 4.09.2025 16:17
Paříž – Evropané jsou připraveni se výrazně podílet na silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Po jednání takzvané koalice ochotných to podle vládního mluvčího uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Dodal, že Evropa zvýší tlak na Rusko prostřednictvím sankcí, pokud bude Moskva dál používat zdržovací taktiku ve válce proti Ukrajině i při snahách o její ukončení.
V Paříži se dnes na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uskutečnila schůzka vrcholných představitelů evropských zemí, na které se jednalo mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Účastnili se jí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Merz se připojil na dálku. Prostřednictvím videokonference se jednání zúčastnili i představitelé řady dalších zemí sdružených v takzvané koalici ochotných včetně českého premiéra Petra Fialy, s nímž byl v Praze generální tajemník NATO Mark Rutte.
Podle Merze Evropané nadále usilují, aby se uskutečnila vrcholná schůzka, jejímž účastníkem by byl i Zelenskyj. V srpnu se na Aljašce konal summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina. Trump po schůzce hovořil o velkém pokroku ve snaze ukončit válku na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko. Avizoval také schůzku Putina se Zelenským, která se však dosud neuskutečnila. Řada evropských politiků včetně Merze se vyjádřila skepticky k tomu, zda se to v dohledné době podaří.
„Pokud bude ruská strana hrát o čas, zvýší Evropa sankční tlak, aby zvýšila šance na diplomatické řešení,“ uvedl po dnešním jednání koalice ochotných Merz. Evropané jsou podle něj připraveni „po diplomatickém řešení rozhodujícím způsobem“ přispět k bezpečnostních zárukám pro Ukrajinu. V centru takových garancí podle kancléře musí být finanční a zbrojní podpora a výcvik ukrajinských ozbrojených sil.
Časopis Der Spiegel před dnešním jednáním napsal, že Německo hodlá posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, a to ročně o 20 procent. Ukrajinské pozemní jednotky by měly podle německých plánů dostat také vybavení pro čtyři mechanizované pěchotní brigády. Podle Spiegelu to odpovídá 480 pěchotním vozům ročně, včetně bojových vozidel pěchoty.
Merz ve svém prohlášení zdůraznil, že Německo a jeho spojenci budou pokračovat v podpoře Ukrajiny a počítají i s tím, že se USA budou nadále podstatně podílet na podpoře Ukrajiny a na bezpečnostních zárukách.
„O vojenském angažmá Německo rozhodne ve vhodnou dobu, pokud se vyjasní rámcové podmínky. To se týká mimo jiné způsobu a rozsahu angažmá Spojených států a výsledku vyjednávacího procesu,“ zdůraznil Merz v souvislosti s možným vysláním vojáků v rámci mírových jednotek na Ukrajinu.
Předsedkyně EK von der Leyenová v neděli listu Financial Times řekla, že evropské země pracují na „přesných plánech“ na vyslání mnohonárodních vojenských jednotek na Ukrajinu v rámci bezpečnostních záruk po skončení války. Tyto jednotky budou mít podle ní podporu Spojených států. Německý ministr obrany Boris Pistorius výroky von der Leyenové označil za předčasné. Rusko možnost nasazení zahraničních jednotek na Ukrajině kritizuje a odmítá. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová takový krok označila za nepřijatelný.
Zástupci koalice ochotných a Zelenskyj hovořili s Trumpem
Zástupci takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, se dnes společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovoru předcházelo jednání koalice o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu ve válce s Ruskem. Schůzky se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a přes videospojení z Prahy český premiér Petr Fiala společně s Ruttem.
„Koalice ochotných se shodla na potřebě další pomoci Ukrajině a tlaku na Rusko,“ uvedl při přestávce v jednání český premiér Petr Fiala. Základem garancí pro budoucí bezpečnost na Ukrajině mají být místní ozbrojené síly, doplnil Rutte. Zelenskyj si podle generálního tajemníka NATO musí být při jednání o míru jistý podporou všech spojenců.
Britský premiér Keir Starmer podle serveru The Guardian při jednání ostatním státníkům řekl, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se nedá věřit. Koalice podle něj musí zajít ještě dál a pokračovat v tlaku na Putina, který povede k zastavení ruských útoků. Starmer se stejně jako Fiala k jednání koalice připojil na dálku.
Na setkání koalice byl podle agentury AP přítomný také speciální vyslanec Spojených států Steve Witkoff, se kterým se Zelenskyj bilaterálně sešel před hovorem s Trumpem. Ukrajinský prezident dříve informoval, že chce s Trumpem jednat o dalších sankcích proti Rusku.
Macron uvedl, že tento summit přibližně 35 lídrů, z nichž někteří přijeli do Elysejského paláce osobně a jiní se připojují on-line, má vést k dokončení návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. „Evropa je tu poprvé s takovým nasazením a intenzitou,“ řekl Macron o dnešním jednání podle agentury AFP už ve středu.
Macron přivítal Zelenského v Elysejském paláci už ve středu večer a prohlásil, že Evropa je připravena zaručit bezpečnost Ukrajiny od chvíle podpisu mírové dohody. Oba politici však zároveň dali najevo pochybnosti, zda Putin, na jehož rozkaz pokračují útoky na ukrajinská města, chce skutečně válku trvající tři a půl roku ukončit. Macron a další evropští lídři hovoří o možnosti vyslání mírových jednotek, což však Putin odmítá.
