Komerční prezentace Aktual.: 28.02.2025 09:57
Brusel – Evropané se necítí bezpečně, proto narůstá podpora krajní pravice, uvedl v rozhovoru s ČTK předseda Konference evropských rabínů Pinchas Goldschmidt. Existují podle něj dvě mocnosti, které se Evropu snaží zničit, jednou je Írán a druhou Rusko.
„A víme, že pokaždé, když dojde k útoku proti německým občanům, francouzským občanům, židovským občanům Evropy, vždy to posílí krajní pravici,“ řekl Goldschmidt. Lídři mainstreamových stran by se tím podle něj měli zabývat.
Goldschmidt je rodákem z Curychu. Působil nejdříve v Izraeli, odkud se v roce 1989 přesunul do tehdejšího Sovětského svazu, aby tam po pádu komunismu přispěl k obnově židovského života. Od roku 1993 byl vrchním moskevským rabínem. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 se vzepřel požadavku, aby invazi schválil, a naopak se proti ní vymezil. Proto byl donucen Moskvu opustit a nyní žije střídavě v Německu a v Izraeli. V čele Konference evropských rabínů stojí od roku 2011.
„Nárůst krajní pravice nenastal sám o sobě. Je to důsledek nedostatku bezpečí uvnitř Evropy. Evropané i evropští Židé se necítí bezpečně,“ uvedl rabín. „A i když mnoho voličů ví, že má krajní pravice problémy s demokracií, že nepodporují evropské hodnoty, tak na druhou stranu je slyší říkat, že je pro ně bezpečnost tématem číslo jedna. Proto hlasují pro krajní pravici, proto hlasují pro AfD,“ dodal s odkazem na stranu Alternativa pro Německo. Ta je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou a v nedávných německých volbách výrazně posílila.
Současné dění by podle předsedy Goldschmidta mělo být „velmi jasným signálem pro evropské lídry z mainstreamových stran“, že by se podobnými útoky měli zabývat. „Není možné, aby se v Evropě téměř denně odehrávaly útoky nožem či s použitím automobilů proti evropským občanům,“ uvedl Goldschmidt.
Vrchní evropský rabín v této souvislosti zmínil nedávné násilnosti vůči izraelským fanouškům, které se odehrály loni v listopadu v Amsterodamu. Násilí propuklo před zápasem a hlavně po zápase mezi místním Ajaxem a týmem Maccabi Tel Aviv. Někteří fanoušci z Izraele nejdříve zaútočili na vůz taxislužby a provolávali protiarabská hesla. Později se stali fanoušci Maccabi terčem útoků lidí, kteří vyhledávali Židy, uvedla amsterodamská starostka Femke Halsemaová. Podle amsterodamské policie muselo být pět zraněných ošetřeno v nemocnici, desítky lidí byly zadrženy.
„Jaká byla reakce nizozemským úřadů? Nejvyšším trestem byl šestiměsíční podmíněný trest,“ uvedl Goldschmidt. Dění v Amsterodamu označil za pogrom proti židovským a izraelským fotbalovým fanouškům. „Dá se očekávat, že po takové reakci se to už nebude opakovat? Nedá. Nedostatečná reakce vyvolává další teroristické útoky a bude znamenat více voličů pro krajní pravici,“ dodal rabín.
Kontroverzi vyvolala i nedávná gesta ze strany některých amerických představitelů. Pravici jako při nacistickém pozdravu zdvihl na konferenci ve Washingtonu poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Bannon. Gesto připomínající nacistický pozdrav použil už v lednu i miliardář Elon Musk na pódiu ve Washingtonu při vystoupení po Trumpově inauguraci.
„Víte, v Evropě má krajní pravice své strany, jiné pravice či levice. V Americe je krajní pravice uvnitř Republikánské strany,“ prohlásil rabín Goldschmidt, který loni získal prestižní Cenu Karla Velikého. Spolu s ním ji získaly i židovská společenství v Evropě.
Společnost Karla Velikého tehdy uvedla, že volba laureátů byla signálem, že v Evropě není místo pro antisemitismus. Po útocích ozbrojenců Hamásu na Izrael z října roku 2023 a následné izraelské vojenské odvetě proti tomuto palestinskému teroristickému hnutí ovládajícímu Pásmo Gazy v mnoha evropských zemích výrazně přibylo antisemitsky motivovaných trestných činů.
Goldschmidt v souvislosti s útokem ze 7. října 2023 zmínil nedávný rozhovor se členem vedení Hamásu Músou abú Marzúkem. Ten deníku The New York Times řekl, že by s útokem nesouhlasil, kdyby si dokázal představit jeho důsledky. Hamás později jeho výroky popřel s tím, že byly vytrženy z kontextu.
„Mysleli si, že odezva (ze strany Izraele) bude velmi malá,“ uvedl Goldschmidt na adresu Hamásu. „Myslím, že byli také velmi překvapeni svým vlastním úspěchem, kolik lidí dokázali v Izraeli zabít. Myslím, že očekávali, že jich zabijí možná 100, ale bylo jich dvanáctkrát tolik,“ dodal jednašedesátiletý rabín.
Česká republika je jedním z největších stoupenců Izraele v Evropě a pro židovský stát je tato podpora podle Goldschmidta velmi důležitá. Připomněl v této souvislosti, že právě tehdejší Československo bylo v roce 1948 první zemí, která pomohla Izraeli a poskytla mu dodávky zbraní.
Cítí Izrael podporu celé Evropy? Podle vrchního evropského rabína „do určité míry“. „Máme země jako Španělsko, Norsko, Belgie a Irsko, které jsou docela protiizraelské, zatímco ostatní země jsou mnohem více proizraelské. Takže je to různé,“ uvedl.
Goldschmidt se zasazuje také o mezináboženský dialog. V listopadu 2023 se například sešel s papežem Františkem, aby spolu probrali situaci na Blízkém východě. „Je potřeba v tomto dialogu pokračovat, i když je to obtížné,“ řekl.
Předseda konference rabínů byl dlouhá léta hlavním rabínem v Moskvě a situaci v oblasti i nadále pozorně sleduje. „Říkal jsem už od začátku, že válka na Ukrajině je tragédií pro Ukrajinu i pro Rusko a pro židovské komunity obou zemí. Doufáme, že válka brzy skončí a doufáme, že si Ukrajina zachová svou nezávislost a svá území,“ prohlásil. „Jestli to přinese i změny v Rusku, to nevím. Rusko nabralo velmi stalinistický směr,“ dodal Goldschmidt.
Evropa si nedávno připomínala 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Tam zemřelo i přes 40 členů rodiny rabína Goldschmidta. Velkým problémem podle něj je, že téma holokaustu ustupuje do historie. „Mladí lidé už si nepamatují hrůzy druhé světové války, hrůzy holokaustu, a proto si myslí, že se tenkrát žilo lépe. Že Evropa byla lepší, než existovala Evropská unie,“ uvedl. „I pozornost lidí se změnila, místo čtení knížek rolují po obrazovkách chytrých telefonů. Místo aby se dokázali soustředit na text alespoň deset, 15 minut, dokážou se soustředit maximálně 25 vteřin,“ myslí si hlavní evropský rabín. Mladí lidé se podle něj často „nevzdělávají, neví, co se stalo v minulosti a všechno je založeno na fake news, lživých zprávách, nebo dílčích zprávách, které se dostávají do médií a tento nedostatek znalostí vede k politickým rozhodnutím, která jsou nebezpečná“.
Jak to změnit? Zásadní je podle něj v tomto ohledu vzdělávání a školní vzdělávací systém. Je také potřeba se zaměřit více na obsah sociálních médií. „Dnešní sociální média totiž destabilizují naše demokracie a naše životy,“ uzavřel předseda Konference evropských rabínů, která sdružuje přes 700 rabínů od Dublinu po Chabarovsk.
