Aktual.: 26.02.2026 11:07
Praha – Česko patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Na kontinentu loni přibylo 19,1 gigawattu (GW) větrných elektráren, ČR na tom měla s 13 megawatty (MW) podíl 0,07 procenta. Česko výrazně zaostává i v podílu větrné energie na celkové produkci elektřiny. Vyplývá to ze statistik asociace WindEurope. Podle dat oborových svazů je v ČR přes 200 větrných elektráren s výkonem 372 MW, jejich podíl na výrobě elektřiny je kolem jednoho procenta.
Většinu nových instalací v Evropě tvořily loni podle statistik pevninské elektrárny. Nejvíce nového výkonu připojilo Německo s více než 5,7 GW nových větrných elektráren. Následovalo Turecko, Švédsko a Španělsko. Rychlejším tempem než v Česku vznikají nové větrné elektrárny navzdory pokračující válce také na Ukrajině, kde bylo loni instalováno 325 MW. Naopak hůř než Česko jsou na tom Slovensko, Maďarsko nebo Slovinsko, kde loni nevznikla žádná nová větrná elektrárna.
„Zatímco v Česku loni za celý rok přibylo pět větrných elektráren, Polsko instaluje srovnatelný výkon přibližně během jednoho týdne. Nové projekty zároveň vznikají i na Ukrajině navzdory pokračující válce. Země tím posiluje svou energetickou odolnost. Ukazuje se tak, že hlavním limitem rozvoje v Česku nejsou technologie,“ řekl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Česko zaostává i v podílu větrné energie na celkové výrobě elektřiny z větru. Průměr celé Evropy činí 20 procent, v EU je to přes 19 procent. V ČR je to dlouhodobě kolem jednoho procenta. Vývoj technologie větrných elektráren se podle oborových svazů postupně mění. Současné pevninské turbíny instalované v Evropě mají podle nich běžně dvou až trojnásobný výkon a dosahují celkové výšky přibližně 200 až 270 metrů.
To platí i v ČR. Zatímco nejstarší tuzemská turbína na Hostýně na Kroměřížsku z roku 1993 měla stožár vysoký zhruba 31 metrů, listy dlouhé 13 metrů a výkon 225 kW, loni zprovozněná elektrárna ve Vrbici na Karlovarsku má stožár o výšce 138 metrů a lopatky dlouhé 52 metrů, takže v nejvyšším bodě dosahuje zhruba 190 metrů. Její instalovaný výkon činí 2,35 MW a ročně vyrobí elektřinu pro asi 2000 domácností.
„Na Vrbici je dobře vidět, jak rychle se technologie posouvá. Elektrárna, která se připravovala téměř deset let, dnes odpovídá parametrům své doby, zatímco v Evropě se už stavějí výkonnější stroje,“ uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. Výstavbu větrných elektráren v ČR podle expertů dlouhodobě komplikují povolovací procesy a také polarizovaný postoj společnosti a obcí.
Vláda v současné době připravuje úpravu systému akceleračních zón. Akcelerační zóny jsou administrativně vymezené území v Česku, kde má být rychlejší a jednodušší povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a solárních elektráren, než standardně. Podle nového ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) je současné nastavení špatné a vyvolává obavy obcí z nekontrolované výstavby.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
