Aktual.: 13.08.2025 18:51
Berlín/Kyjev/Moskva/Washington – Před pátečním setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce se dnes konaly tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a Trumpovi představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině. Trump by se měl s Putinem podle nich především dohodnout na příměří; pokud na to šéf Kremlu nepřistoupí, měly by být uvaleny další protiruské sankce. Trump v takovém případě pohrozil Rusku blíže neupřesněnými „velmi vážnými důsledky“. Moskva předem označila předsummitové konzultace za nepodstatné.
Videohovory se uskutečnily na podnět německého kancléře Friedricha Merze, za nímž do Berlína dorazil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. První virtuální konference se zúčastnili Merz, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a polský premiér Donald Tusk, ke kterým se připojili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Náslovalo jednání s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem, při němž Polsko zastupoval prezident Karol Nawrocki. Diplomatickou aktivitu pak završilo rokování takzvané koalice ochotných, tedy skupiny států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi; součástí koalice je i Česko, které reprezentoval premiér Petr Fiala.
Merz na tiskové konferenci se Zelenským řekl, že při pátečním rusko-americkém summitu musí být respektovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy a že Evropané si přejí, aby jednání byla úspěšná a vedla k příměří. Německý kancléř zároveň vyloučil právní uznání okupace ukrajinských území Ruskem a dodal, že hranice v Evropě se nesmějí posouvat násilím. Podle Zelenského si ale ruský prezident mír na Ukrajině nepřeje.
Macron zdůraznil, že o územních otázkách se má jednat pouze s ukrajinským prezidentem a že v současnosti se neuvažuje o žádných územních výměnách. Ukrajinskou územní celistvost prosazuje i Starmer. Rutte ocenil Trumpovu spolupráci se spojenci. Společnou pozici vůči Ukrajině chválila i von der Leyenová a Fiala, který ocenil koordinaci postojů s americkým prezidentem i Vanceho první účast na jednání koalice ochotných.
Putin a Trump budou v pátek hovořit o všech otázkách, které se nahromadily ve vzájemných vztazích, prohlásil ještě před dnešními videokonferencemi mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexej Fadějev, podle něhož konzultace požadované evropskými zeměmi před summitem jsou nepodstatné. Fadějev zdůraznil, že postoj Ruska ohledně míru na Ukrajině se nezměnil; Moskva si mimo jiné činí nárok na čtyři ukrajinské oblasti a také chce, aby se východoevropská země stala neutrální a nevstoupila do Severoatlantické aliance. Kyjev to odmítá.
Západ by měl dál zpřísnit sankce a další hospodářská opatření vůči Rusku, jestliže prezident Putin v pátek nebude souhlasit s příměřím ve válce na Ukrajině. Ve společném prohlášení po jednání takzvané koalice ochotných to uvedly Německo, Británie a Francie. Ukrajina podle nich musí také dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní záruky. „Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní,“ uvedli Merz, Starmer a Macron, kteří jednání koalice ochotných spolupředsedali. Pokud Putin nebude s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství. Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí.
Německo dnes oznámilo, že přispěje do nového systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v programu Severoatlantické aliance. Spolu s dalšími spojenci bude financovat balík v celkové hodnotě 500 milionů dolarů (10,4 miliardy Kč) na pomoc napadené zemi, která i dnes čelila útokům bezmála pěti desítek ruských dronů a dvou raket, jež si vyžádaly tři mrtvé.
