Expert: Britští panovníci na trůnu umírají. Abdikace je pro ně sprosté slovo

„V britské královské rodině je abdikace velmi sprostým slovem už od roku 1937,“ říká Ondřej Kubáček s odkazem na odstoupení Eduarda VIII. „V Británii se říká, že panovníci ve své funkci umírají.“

Tato zvyklost se zásadně liší od jiných evropských monarchií, kde je naopak abdikace zcela běžná. Například 14. ledna letošního roku abdikovala dánská královna Margrethe II. Dobrovolně se vzdala trůnu kvůli svému pokročilému věku ve prospěch mladší generace.

Ani Alžběta II. nechtěla odstoupit

„Dánská, holandská nebo belgická monarchie fungují jinak než britská. Britská monarchie působí velmi tradičně, i když většina tradic vznikla trochu uměle v 19. století proto, aby to byla monarchie líbivá, lesklá, zářivá. Ostatní evropské monarchie jdou opačným směrem,“ popisuje Ondřej Kubáček.

„Holandská královská rodina například pravidelně vyjíždí na kole na cyklovýlety. Ale Británie se tím nikdy neinspirovala. V Holandsku abdikovaly hned tři královny po sobě, a to ve prospěch svých dětí. Odslouží si 30 let na trůnu a v pokročilém věku si pak odpočinek zaslouží,“ navazuje Kubáček.

Populární seriál „Koruna“ však naznačil, že i Alžběta II. se v pokročilém věku zamýšlela nad tím, že by abdikovala. „Nemyslím si, že se jí otázka abdikace někdy vůbec honila hlavou.“

„A když, tak na velice krátkou chvíli, jako když se každý z nás chce vykašlat na své zaměstnání. Ale věděla, že to dost dobře nepůjde. Takže si myslím, že tu myšlenku velmi rychle zapudila,“ uvádí Kubáček, který v minulosti pracoval mimo jiné v Buckinghamském paláci a s královnou Alžbětou II. se osobně setkal.

Zdravotní krize postihovaly podle Ondřeje Kubáčka britskou královskou rodinu i v minulosti. „Stačí zmínit dědečka současného panovníka, krále Jiřího VI., který podstoupil kvůli rakovině vyoperování plíce, o čemž byla veřejnost informovaná pouze tak, že podstoupil nějaké drobné strukturální změny v těle.“

Král Karel III. jedná velmi transparentně

„Ale že by tři členové královské rodiny byli diagnostikováni s rakovinou? Takový precedens doteď nemáme,“ konstatuje odborník na britskou monarchii.

Kubáček míní, že veřejnost je o rakovině Karla III. informována velmi transparentně, což v minulosti rozhodně nebylo zvykem.

„Veřejnost byla překvapena, když v minulosti Jiří VI. předčasně zemřel. U jeho manželky, babičky současného krále, se informace o zdravotních problémech, rakovině střev, objevily až v posmrtně vydaných životopisech.“

„U královny Alžběty II. byla informovanost už trochu transparentnější, ale stále víceméně v tom duchu, že jde o soukromý údaj, který by veřejnost úplně znát nemusela. Říká se, že zemřela na komplikace spojené s rakovinou kostí, ale veřejně se hovořilo o komplikacích spojených s vysokým věkem,“ vzpomíná Kubáček.

„I Alžběta II. podstoupila během svého života několik operací a veřejnost o nich byla vždy informována v tom slova smyslu, že královně se dobře daří, že všechno proběhlo v pořádku, a přitom to tak vůbec nemuselo být,“ konstatuje odborník na britskou monarchii.

Smrt Diany znamenala přelom

Karel III. je ve strategické komunikaci s veřejnosti mnohem otevřenější. Podle Kubáčka tím doslova „skočil“ do 21. století. „Protože některé zvyklosti na britském královském dvoře, obzvláště v komunikaci s médii, byly spíše na úrovni začátku dvacátého století.“

„Britská královská rodina nedržela krok, neměla úplně ideální poradce, donedávna neměla ani žádný PR tým, který by pracoval na zlepšení jejího obrazu,“ uvádí expert.

Přelomem byla podle něj smrt princezny Diany, kdy byla královská rodina kritizována za to, že se uzavřela ve svém královském sídle ve Skotsku a odmítala prožívat svůj smutek „veřejně“. Karel III. proto komunikuje s Brity velmi otevřeně a nebojí se zveřejňovat i choulostivé informace o svém zdraví.

Oproti tomu informování o rakovině princezny Kate je podle Ondřeje Kubáčka mnohem méně otevřené. „Ten rozdíl je tam značný, už jenom v pozicích samotných členů královské rodiny. Panovník by přece jenom měl být více na očích veřejnosti. Ještě v 19. století byly manželky následníků trůnu víceméně nepodstatné.“

K videu byla Kate dotlačena

„Ale od té doby se toho hodně změnilo a Kate je velice populární. Takže si myslím, že Kensingtonský palác, který měl v této věci komunikovat s veřejností, udělal jistou chybu. Nicméně i oni na začátku zmínili, že princezna z Walesu má zdravotní komplikace a že se na veřejnosti pravděpodobně objeví až po Velikonocích,“ připomíná Kubáček.

„To emotivní video přišlo ale ještě před Velikonocemi, a to právě kvůli spekulacím, které se objevovaly v médiích. A musím říct, že podle mě Kensingtonský palác dlouho otálel. Navíc to video nebylo zrovna nutné, protože na něm bylo poměrně patrné, že princezně z Walesu je to velmi nepříjemné a myslím si, že bylo znát, že do jeho natočení byla dotlačena okolnostmi,“ popisuje Kubáček.

Celá anabáze kolem utajování zdravotního stavu princezny Kate podle něj byla velkou částí veřejnosti interpretována tak, že královská rodina v této věci mlží. „Objevovaly se i různé konspirační teorie, že se Kate s následníkem trůnu rozvádí, že jí je William nevěrný. A to muselo mít i zbytečně nepříjemný vliv na zdravotní stav takto nemocného člověka.“

Ondřej Kubáček následně popsal peripetie kolem zveřejnění fotografie princezny Kate s dětmi, kterou následně světové agentury stáhly ze své nabídky, protože s nimi mělo být ze strany královské rodiny nepřiměřeně manipulováno. Hovořil pak také o rakovině kůže, kterou trpí další členka královské rodiny, bývalá manželka prince Andrewa, vévodkyně z Yorku Sarah Fergusonová.

Jak na zprávy rakovině v královské rodině reagoval princ Harry? Bude se usmiřovat se svým bratrem? Jak je obecně hodnoceno panování Karla III. ze strany Britů? A co všechno se změnilo a mění na britském královském trůnu po smrti královny Alžběty II.? I na to odpovídal Ondřej Kubáček z Národního památkového ústavu v Rozstřelu.