Aktual.: 11.04.2026 11:54
Praha – Přistání je v podstatě nejsložitější, nejnebezpečnější a technicky nejtěžší disciplína celého letu, řekl ČTK k dnešnímu návratu mise Artemis II předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek. Misi označil za úspěšnou, přinesla podle něj například úžasné fotografie od Měsíce. Ukázalo se, že posádka byla dobře připravená a že se společnost snad může těšit na další cesty lidí do hlubokého vesmíru, uvedl. Startuje podle něj další závod o Měsíc, a to mezi USA a Čínou.
Posádka mise Artemis II se úspěšně vrátila po téměř desetidenním letu, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století.
Přistání je podle Halouska složité především proto, že se kabina řítí k Zemi rychlostí asi 40.000 kilometrů za hodinu a nemá jinou šanci jak přistát, než že dostatečně zbrzdí svou rychlost třením o atmosféru až na rychlost, kdy je možné rozevřít padáky. Dalším faktorem je teplota na tepelném štítě, který chrání spodní část kabiny, jež se vnořuje do atmosféry jako první. Ta dosahuje 2700 stupňů Celsia, řekl Halousek. Stačí podle něj relativně malý problém k tomu, aby se celé přistání zvrtlo.
„Tyhle věci můžete mít jak chcete otestované nebo teoreticky připravené, na Zemi otestované, ale ve skutečnosti je otestujete až tím skutečným letem, tam jiná možnost není,“ řekl. V laboratorních podmínkách podle něj nejde nasimulovat skutečnou situaci.
Vstup do atmosféry musí být velice přesný, řekl Halousek. „Když vstoupíte pod menším úhlem, tak se odrazíte, jak kamínek na hladině a zmizíte někam do vesmíru, protože už zase nemáte žádný motor, který by vás mohl vrátit zpátky k Zemi. Pokud do té atmosféry vstoupíte pod větším úhlem, tak se do té atmosféry zanoříte moc prudce a shoříte,“ vysvětlil.
Mise Artemis II byl podle Halouska technologickou demonstrační misí, kde se zkoušelo všechno během letu, například nosná raketa, pozemní infrastruktura, kosmická loď Orion a její chování či posádka. Mise podle něj vypadá, že dopadla dobře. Připomněl, že veřejnost nemá informace o technických datech. „Ale z toho pohledu, který máme, to vypadá, že mise byla bezproblémová a symbolicky se vlastně objevil jediný problém v té toaletě,“ řekl.
Konečným cílem programu Artemis je návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028. Podle Halouska ještě nejsou lunární moduly, tedy stroje, se kterými by se na Měsíci přistávalo. V současnosti jsou podle něj ve hře dva výrobci, jeden připravuje společnost Elona Muska, druhý společnost Jeffa Bezose. „Ani jeden není v podstatě ve stadiu, že by už byl připravený třeba na letové zkoušky,“ řekl Halousek. Je podle něj možné, že se první přistání na Měsíci misí Atremis IV, které je podle Halouska plánované v první polovině roku 2028, zpozdí.
„Kdysi probíhal takzvaný závod o Měsíc mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Dneska startuje další závod o měsíc mezi Spojenými státy a Čínou,“ řekl. Čína podle něj deklarovala, že bude mít svou loď, nosnou raketu, kabinu a lunární modul připravené pro přistání na Měsíci v roce 2030. Podle odborníků může být připravená pro přistání na Měsíci už v roce 2029, uvedl Halousek. Pokud se ukáže, že Američané přistání na Měsíci v roce 2028 nezvládnou a posunou ho na rok 2029, dovede si Halousek představit, že Čína zrychlí, aby tam byla dřív. „Je to čistě záležitost té hrdosti, té národní cti,“ dodal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
