Aktual.: 6.09.2026 19:00
Praha – Za mimořádně vysokým ziskem Alternativy pro Německo (AfD), který straně v dnešních zemských volbách v Sasku-Anhaltsku přisuzují první odhady, stojí zejména velká nespokojenost se spolkovou vládou. Výsledek může mít výrazný dopad i na celoněmeckou politiku a dále otřást vládou kancléře Friedricha Merze. ČTK to dnes řekl politolog Jakub Eberle z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
První predikce veřejnoprávní ARD přisuzuje AfD vítězství se ziskem 44,5 procenta hlasů, což by byl její dosud rekordní výsledek v zemských volbách. Druhá, dosud vládnoucí Křesťanskodemokratická unie (CDU) by mohla získat 18,5 procenta. AfD by však podle prvních odhadů sama vládu sestavit nemohla.
Eberle uvedl, že jedním z hlavních důvodů předpokládaného výsledku AfD je nespokojenost se spolkovou vládou a jejími představiteli. Poukázal také na nepříliš výraznou kampaň lídra CDU Svena Schulzeho, kterého označil za poměrně neznámého politika, jenž nedokázal příliš zaujmout. Nespokojenost se podle něj týká CDU i sociálních demokratů, a to jak na spolkové, tak zemské úrovni.
Výsledek podle Eberleho souvisí také s hlubšími socioekonomickými faktory. Sasko-Anhaltsko označil za nejchudší a demograficky nejstarší spolkovou zemi Německa. Z předběžných údajů podle něj vyplývá, že mezi voliči, kteří svou ekonomickou situaci hodnotí jako špatnou, podpořily AfD zhruba dvě třetiny, zatímco mezi lidmi hodnotícími svou situaci jako dobrou to byla asi třetina.
Pokud se nynější odhady potvrdí, bude mít podle Eberleho výsledek velký dopad i mimo Sasko-Anhaltsko. Jedním z hlavních důvodů výsledku je podle něj právě nespokojenost s vládou a jejími lídry včetně Merze. Výsledek tak podle něj může dále otřást spolkovou vládou, která čelí problémům už několik měsíců.
Pokud AfD nakonec nezíská většinu, ale bude jí velmi blízko, očekává Eberle složité povolební vyjednávání, které může trvat týdny až měsíce. Ostatní strany by se musely dohodnout na většině proti AfD. Komplikací podle něj je i situace uvnitř CDU, jejíž část v Sasku-Anhaltsku odmítá spolupráci s levicovou stranou Die Linke.
Výrazným rysem dnešních voleb je podle prvních odhadů také vysoká volební účast. Podle predikce veřejnoprávní ZDF přišlo hlasovat asi 80 procent voličů, zatímco v roce 2021 činila účast 60,3 procenta. Eberle vysokou účast spojuje s rostoucí politizací a nespokojeností voličů, kterou podle něj lze pozorovat i v dalších evropských zemích. Předběžná čísla podle něj zároveň naznačují, že AfD dokázala ve velké míře mobilizovat někdejší nevoliče.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}