Aktual.: 5.07.2025 09:05
Praha – Někteří mladí muži jsou v on-line prostředí náchylnější k radikalizaci, protože se nacházejí ve fázi utváření vlastní identity a hledání smysluplných sociálních vazeb. Shodují se na tom odborníci, které oslovila ČTK. Nejistota, frustrace či deprivace se podle nich u mladých mužů projevují tím, že tíhnou k radikálnějším názorům. Na diskusních fórech nachází jednoduchá vysvětlení složitých společenských problémů, často s označením viníka jako třeba menšiny, vlády, žen a podobně. Algoritmy na internetu poté fungují tak, že jim nabízí stále extrémnější obsah, čímž se postupně oddělují od středových a kritických hlasů.
Takzvané manosférické komunity představují hnutí, podle kterých společnost upřednostňuje ženy, což vede k systematickému útlaku mužů. Lidé s označením incelové sdílejí pocit, že jim společnost upírá intimitu a lásku, komunita MGTOW značící Men Going Their Own Way se vyhýbá partnerským vztahům a hnutí Red Pill odkrývá podle svých příznivců skrytou pravdu o útlaku mužů feminismem.
„Tyto skupiny normalizují misogynii, často se prolínají s pravicově extremistickou rétorikou a podle odborníků mohou sloužit jako brána k ještě radikálnějším ideologiím, zejména v momentě, kdy základní narativy přestávají stačit a jedinec hledá stále radikálnější vysvětlení světa,“ řekl Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Misogenie označuje nenávist, pohrdání nebo předsudky vůči ženám.
Mladí muži poté vyhledávají více a více extrémnější obsah, protože to víc uspokojuje jejich emoce, řekla Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
Manosféra může být podle Petra Pavlíka z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy cestou k radikalizaci, ale je podle něj náročné určit, kde začíná extremismus. „Extrém je odchylka od normálu a toxická mužnost je takovou odchylkou. Drtivá většina mužů nepraktikuje toxickou maskulinitu,“ uvedl.
Radikalizaci mladých mužů v on-line prostředí nelze podle odborníků řešit jedním jednoduchým opatřením. Je potřeba kombinovat vzdělávání, prevenci, podporu i včasné zásahy. Klíčové je, aby rodiny, školy i stát mladé muže podpořily v hledání identity a bezpečných vztahů dřív, než je osloví extremistické ideologie. „Sama za sebe vnímám radikalizaci mladých mužů za to největší riziko ze všech cílových skupin, které mohou extrémistickým ideologiím na internetu podlehnout,“ řekla Klusová. Dodala, že jejich chování je drsnější nejen v on-line prostředí, ale také v reálném světě.
I v Česku se podle ministerstva vnitra projevuje postupný nárůst on-line radikalizace. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za rok 2024. Bezpečnostní složky potýkaly s novými formami radikalizace a hrozeb, které se od tradičních extremistických nebo xenofobních skupin výrazně lišily. V popředí zájmu stála především právě individuální radikalizace nezletilých a mladých lidí, často bez jasné vazby na konkrétní ideologii.
„Bezpečnostní složky navíc varují před rostoucím vlivem zahraničních propagandistických sítí, které do ČR cílí na zranitelné skupiny, včetně mladých mužů, a přes on-line platformy jako Telegram nebo TikTok je motivují k násilným činům,“ řekl Charvát.
Na konci června letošního roku čeští policisté ve spolupráci s kontrarozvědkou a zahraničními partnery zadrželi skupinu pěti mladých lidí, kteří podle nich na sociálních sítích propagovali Islámský stát a další teroristické organizace a šířili nenávist vůči LGBT+ komunitě, Židům a jiným menšinám. Bylo jim kolem 18 let, některým ještě ani 15. Dva mladíci se podle policie pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu.
