Aktual.: 3.05.2025 09:50
Praha – Zatímco klimatická změna v některých částech světa vyvolává otázky budoucí takzvané klimatické migrace, Česko podle odborníků, které oslovila ČTK, mezi tyto regiony nepatří. I přes dopady, jako jsou sucho, omezené vodní zdroje nebo proměny v zemědělství a lesnictví, se ČR díky své geografické poloze a infrastruktuře nemusí obávat, že by změna klimatu vyvolala nucené stěhování obyvatel, uvedli experti. Problémům Česko podle nich ale může čelit například v zemědělství.
„Změna klimatu v Česku nepřináší podmínky, které by lidi nutili se z místa stěhovat. Vysoké teploty lze řešit technickými opatřeními. Nejsme v oblasti Perského zálivu nebo Arizony, kde už je otázkou zdraví vyjít ven,“ řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe). Upozornil na to, že adaptační kapacity, tj. schopnost místa přizpůsobit se změně klimatu, mají své limity, například v regionech s omezenými vodními zdroji – jako je například Rakovnicko.
Podle sociologa Martina Šimona ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR v Česku zatím klimatické důvody pro stěhování nejsou. „Z našich statistik zatím důvody ke stěhování neevidujeme a víme, že hlavními motivy jsou stále rodina, práce nebo zdraví. Klimatická změna není v našem kontextu hlavním impulzem k migraci,“ uvedl. Výraznější odliv obyvatel se zatím neprojevil ani v oblastech zasažených suchem nebo povodněmi, dodal.
Podle Trnky nevnímají lidé změny klimatu v krajině natolik dramaticky, jelikož se dějí v řádu jednotek let. „Avšak zažíváme nyní největší změny v zemědělství za posledních 200 let,“ popsal Trnka. Například chmel je podle něj kvůli oteplování vytlačován z tradičních oblastí. Podobně smrk v lesním hospodářství nahrazují jiné dřeviny kvůli kůrovcové kalamitě, která souvisí se suchem. „Naopak některé plodiny, jako slunečnice, kukuřice nebo vinná réva, mají nyní pro pěstování v Česku vhodnější podmínky než v minulosti,“ dodal.
Změna klimatu proměňuje charakter krajiny, ale tempo těchto změn je podle odborníků zatím zvládnutelné. „Migrace za kvalitnějším životním prostředím je celkem běžný typ migrace. Dříve byla celkem výrazná migrace z uhelných regionů do míst s lepší kvalitou ovzduší. Stejně tak se stále stěhujeme z urbanizované krajiny měst na venkov, který je zelenější,“ řekl Šimon. Dodal, že Česko není v extrémní situaci například jako Aralské jezero, kde došlo k rapidní a extrémní změně krajiny.
