Komerční prezentace Aktual.: 15.08.2026 06:15
Praha – Vývoj dronů od začátku války na Ukrajině výrazně zrychlil, bezpilotní prostředky se zároveň postupně specializují na stále větší množství úkolů. Vedle levných FPV dronů se rozšířily například stroje řízené pomocí optického vlákna, interceptorové drony určené k ničení jiných bezpilotních prostředků či využití umělé inteligence (AI). Stále větší význam mohou mít také drony s proudovým pohonem. Shodují se na tom experti, které oslovila ČTK.
Vývojový cyklus, který u klasické vojenské techniky trvá deset až 15 let, se podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na Ukrajině zkrátil na měsíce. Podobné urychlení vývoje podle něj přinášely i předchozí velké války.
Bezpilotní prostředky ze začátku války podle Břízy sloužily především k průzkumu, hledání jednotek nebo korekci dělostřelecké palby. Typickým byly větší drony typu tureckého Bayraktaru. Výrazný zlom přišel podle něj v roce 2023 s rozmachem levných FPV (first person view) dronů. „Z těch dronů za stovky dolarů najednou začala vznikat levná, přesně naváděná munice,“ řekl. Operátor s jejich pomocí mohl zasáhnout například vozidlo, tank nebo zákop. Zároveň se proti dřívějším větším strojům výrazně snížila cena dronů.
Podobně vývoj popsal analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Beneš. Ukrajinci podle něj začali kvůli nedostatku vojenských dronů využívat levné komerční stroje, které upravovali pro bojové použití. Rusko následně reagovalo jejich elektronickým rušením.
Právě elektronický boj považuje Bříza za jeden z klíčových trendů roku 2024. Jednou z odpovědí na rušení se staly FPV drony řízené prostřednictvím optického vlákna. Beneš upozornil, že jejich hlavní výhodou je odolnost proti elektronickému rušení. Omezením je naopak dosah, který se podle typu může pohybovat mezi pěti až 20 kilometry.
Postupně zároveň podle expertů dochází k výrazné specializaci bezpilotních systémů. Bříza uvedl, že na přelomu let 2024 a 2025 už dron přestával být pouze „létajícím granátem“. Vedle bombardovacích a průzkumných dronů se rozšířily také námořní drony a začaly vznikat pozemní robotické prostředky.
Beneš rovněž upozornil, že jednotlivé typy dronů se navzájem jednoduše nenahrazují. „Je to vlastně komplexní mix, že v dnešní době se furt používají FPV, i interceptory, i dálkové, i ty s optickým vláknem, i ty s umělou inteligencí,“ řekl. Každý typ podle něj plní jiné úkoly a má různou efektivitu v jednotlivých úrovních boje.
Za jednu z nejvýznamnějších letošních změn Bříza považuje rozšíření interceptorových dronů, jejichž úkolem je ničit jiné drony. Jejich rozvoj podle něj zlevňuje obranu proti útočným bezpilotním prostředkům a nahrazuje částečně klasické prostředky protivzdušné obrany.
Beneš vidí v interceptorech velký potenciál také pro evropské armády a Severoatlantickou alianci (NATO). Upozornil ale i na jejich omezení. Při zásahu většího dronu, například Šáhedu, podle něj nemusí dojít k úplnému zničení.
Dalším trendem jsou podle expertů drony s proudovým pohonem. Beneš je přirovnal k určitému mezistupni mezi klasickým dronem a raketou. Jejich výhodou je především vyšší rychlost, což zkracuje obránci reakční dobu. „Budou se zařazovat čím dál tím víc do výzbroje a budou tvořit čím dál větší procento útoků,“ dodal Bříza. Mezi další trendy, které v oblasti dronů lze očekávat, řadí větší autonomii díky umělé inteligenci.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
