Aktual.: 2.03.2026 15:02
Praha – Íránský politický systém po smrti duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává relativně stabilní a teprve volba nového vůdce ukáže směr dalšího vývoje. Shodli se na tom vybraní experti, které oslovila ČTK. V zemi vládne několik desítek let teokratický režim. Chameneí zemřel při americko-izraelském útoku, který země uskutečnily v sobotu.
Nejvyšší duchovní vůdce je v íránské teokracii hlavou státu a nejmocnějším představitelem země. Stojí i nad prezidentem, který je hlavou vlády.
Stabilita režimu je podle Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně sice rozkolísaná, ale ne zásadně. „Systém se na podobný scénář dlouhodobě připravoval a navzdory své velké mocenské centralizaci do rukou nejvyššího duchovního vůdce není personifikovaný. Jinými slovy, ukazuje se, že zabitím Alího Chameneího nedošlo k pádu celého systému, protože jeho funkci a úkoly jsou schopny okamžitě přebrat další části systému a zachovat si tím vlastní funkčnost a kontinuitu,“ popsal.
Kdo bude novým vůdcem a jakou to bude mít celé formu, je v tuto chvíli nejasné. Agentura Reuters informovala s odvoláním na dva zdroje obeznámené se zprávou americké rozvědky CIA, že ho pravděpodobně nahradí radikální představitelé Islámské revoluční gardy.
„V tuto chvíli vypadá jako mnohem pravděpodobnější, že případné strukturální změny povedou směrem k přebrání větší moci ve státě ozbrojenými silami a bezpečnostními složkami,“ míní Kraus. Země se podle něj nachází ve válečném stavu. Systém si potřebuje upevnit vlastní pozici doma, čelit vnějšímu napadení a být schopen odvetných útoků a diplomatického jednání. Všechny zmíněné faktory podle něj nahrávají revolučním gardám.
Také podle Matouše Horčičky z Asociace pro mezinárodní otázky bude v následujících týdnech další vývoj záviset na celé řadě proměnných, klíčovým faktorem bude především volba nového nejvyššího vůdce. „Právě to, kdo a jakým způsobem bude do této funkce zvolen, napoví mnohé o budoucí trajektorii režimu,“ dodal.
Podobně jako Kraus, i Horčička zmínil, že vzhledem k vysokému věku Chameneího bylo zřejmé, že scénáře nástupnictví existovaly a byly připravovány dlouhodobě. Tyto procesy se však odehrávají převážně v zákulisí.
„Smrt nejvyššího vůdce nicméně představuje významnou symbolickou i institucionální ztrátu. I když lze diskutovat o tom, do jaké míry byl Chameneí v posledních letech operativně aktivní a nakolik agendu vykonávali jeho poradci či blízké okolí, jeho autorita byla sjednocujícím prvkem režimu,“ uvedl Horčička. Rozhodující proto podle něj bude míra koheze uvnitř režimu, tedy schopnost jednotlivých mocenských center dospět ke shodě na kandidátovi, který bude pro ně přijatelný.
V kontextu současné bezpečnostní situace, kdy je Írán vystaven americkým útokům, je podle Slavomíra Horáka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pravděpodobné, že do čela režimu bude vybrána spíše osobnost s tvrdšími, méně kompromisními postoji.
„Smrt nejvyššího vůdce i dalších významných představitelů bezpochyby představuje vážný zásah. Zároveň je však nutné mít na paměti, že režim funguje více než 40 let a za tu dobu hluboce prostoupil politickým, ekonomickým i sociálním životem země,“ připomněl Horák.
Stát nyní dočasně řídí tři představitelé, mezi něž patří prezident Masúd Pezeškján, předseda soudní moci Gholámhosejn Mohsení Edžeí a ajatolláh Alíreza Arafí. Následně by mělo být svoláno Shromáždění znalců, složené z vysokých duchovních, které rozhodne o jmenování nového nejvyššího vůdce.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
