Aktual.: 20.06.2026 08:25
Praha – Opakované útoky ruských sil pomocí dronů proti civilistům v okupovaných oblastech Ukrajiny a kolem válečné fronty nejsou izolovanými incidenty, ale součástí systematického vzorce násilí. ČTK to řekli oslovení odborníci, kteří přiblížili praktiky takzvaného lidského safari.
Útoky podle právní expertky z ukrajinské organizace s názvem Regionální centrum pro lidská práva Kateryny Raševské slouží nejen k zabíjení a ničení, ale také k terorizování civilního obyvatelstva a vytváření podmínek, které lidi nutí opouštět domovy.
Právnička upozornila, že lidské safari, při němž jsou civilisté cílem útoků pro zastrašení nebo zábavu útočníků, je nejčastěji spojováno s okupovanou Chersonskou oblastí.
Ruský dronový teror je podle Šimona Trantiny z neziskové organizace Člověk v tísni v Chersonské oblasti dobře zdokumentovaný od osvobození Chersonu na podzim 2022. Místní lidskoprávní organizace podle něj systematicky mapují dopady útoků na civilisty i infrastrukturu. „V Chersonu lidé vnímají dronový teror jako každodenní realitu, která městu neumožňuje vrátit se na předválečnou úroveň počtu obyvatel,“ řekl. Před válkou tam žilo přibližně 300.000 lidí, nyní je to kolem 60.000.
„Ti, kteří ve městě zůstali, se postupně naučili snižovat rizika a žít s nimi. Pokud například nad sebou zaznamenají dron, neběží přímo, ale zvyšují a snižují rychlost a každých několik metrů mění směr,“ dodal Trantina. Místní se vyhýbají také fotografování dronů, nenosí lesklé předměty, v noci nepoužívají baterky a využívají protidronové sítě a další ochranná opatření.
Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky uvedl, že podobné cílené útoky nejsou novinkou a objevují se po delší dobu. „Systematické napadání civilistů, tak jak ho vidíme nejen na jihu a jihovýchodě Ukrajiny, ale i na dalších částech podél té frontové linie, tak je obrovský problém,“ řekl. Podle něj je to spojené především s vyšším počtem civilních obětí, vyháněním obyvatelstva z válečných zón a komplikuje to i situaci se zásobováním. Dodal, že narůstají nejen útoky na jednotlivce, ale také na autobusy a další dopravní prostředky.
Jedním z hlavních cílů těchto útoků je podle Raševské terorizovat civilní obyvatelstvo. Neustálá hrozba, že se člověk může stát terčem při běžných činnostech, například cestou do školy, při čekání na humanitární pomoc nebo při práci na zahradě, má podle ní závažné dopady na psychické i fyzické zdraví lidí.
„Jde o jednu z preferovaných metod vedení války ze strany Ruska. Cílem je vyvíjet tlak na civilisty a zastrašovat je, aby byly úřady donuceny k ústupkům, případně aby bylo obyvatelstvo přinuceno k podřízenosti a loajalitě,“ uvedla.
Podle Raševské nelze tyto útoky hodnotit pouze jako válečné zločiny. Důkazy podle ní naznačují, že jsou součástí širší politiky zaměřené na terorizování civilistů, činění celých komunit neobyvatelnými a nucení lidí k odchodu. Vedle válečných zločinů by proto mohly být kvalifikovány také jako zločiny proti lidskosti, zejména vraždy a nucené přesuny obyvatelstva.
Expertka upozornila, že důležitá část důkazů je přímo od pachatelů. Ruské síly podle ní své útoky opakovaně dokumentují a zveřejňují například na telegramových kanálech či prostřednictvím záběrů pořízených operátory dronů. Další zásadní důkazy poskytují svědectví civilistů, kterým se podařilo uprchnout z okupovaných území.
Zhoršující se situace podle Raševské panuje zejména v okolí okupovaného města Olešky v Chersonské oblasti. Informací z oblasti přichází stále méně, zatímco humanitární podmínky se podle dostupných zpráv zhoršují.
Možnosti ochrany civilistů žijících pod okupací jsou podle expertky omezené. Nejúčinnější ochranou je podle ní, pokud je to možné a bezpečné, evakuace na území kontrolované ukrajinskou vládou. Lidé mohou riziko snížit také tím, že se vyhnou předvídatelným rutinám a pobytu na otevřených prostranstvích.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}